Tichý zabiják. Australské koaly likviduje pohlavní nemoc, bez očkování vymřou

Když před dvěma lety Austrálii mučily rozsáhlé lesní požáry, celý svět děsily záběry na popálené medvídky koala a zprávy o tom, kolik těchto zvířat oheň zabil. Byť jsou plameny již uhašeny, situace koalů se zásadně nezlepšila. Naopak. K lesním požárům, suchu a kácení stromů, což jsou tři hlavní důvody ohrožení koalů, podle vědců ještě přibylo prudké šíření pohlavní nemoci. Hrozí, že Austrálie o většinu koalů přijde.

Lamy si příznivce získávají povahou i vlnou. Potřebují však připravené chovatele

Oním tichým zabijákem jsou chlamydie. Tyto bakterie se šíří jako pohlavně přenosná nemoc i u lidí. „Ročně se jimi nakazí na celém světě více než sto milionů lidí. Pokud nemoc není léčena, může u člověka způsobit neplodnost. U koalů stejná nemoc zapříčiňuje slepotu a bolestivé cysty v rozmnožovací soustavě zvířete. Vše vede opět k neplodnosti nebo dokonce i smrti,“ píše CNN. Podle vědců se tempo šíření nemoci u australských koalů radikálně zvyšuje.

Smrt hlady

Pokud má koala chlamydie, problémem je i léčení. Zatím jediný možný způsob je totiž pro medvídky velmi nebezpečný. „Antibiotika používané k léčbě nemoci mohou zničit jemnou střevní flóru koalů. Koalové ale potřebují, aby byla jejich střevní mikroflóra v pořádku, aby mohli konzumovat svou hlavní stravu, eukalyptové listy. V případě poškození prostředí v trávícím traktu tak někteří koalové po vyléčení chlamydií i tak zemřou. Hlady,“ upozorňuje stanice CNN.

Vědci proto nyní testují vakcínu, která by měla koaly před chlamydiemi chránit. Očkování je podle odborníků poslední nadějí. „Pokud naše očkovací strategie nebude fungovat, existuje vysoké riziko, že koalové budou lokálně vymírat,“ nastínil nejhorší možný scénář profesor University of Sydney Mark Krockenberger.

VIDEO: Vědce překvapila obří želva. Předvedla se jako děsivý zabiják

Vědci mají ale kromě strašení i dobré zprávy. Aktuální testy vakcín na zhruba čtyřech stovkách koalů ukazují, že očkování je zřejmě vysoce účinné. Sice nedokáže zvrátit postup nemoci u již nakažených koalů, mohlo by ale zastavit její šíření mezi ty dosud zdravé. „Doufáme, že zaočkovaná zvířata budou vůči nákaze odolnější,“ uvedl Krockenberger.

Pohroma z Evropy

Koalové jsou obdivováni nejen pro svou roztomilost, ale také patří mezi symboly Austrálie.„Tito šedí chlupatí vačnatci, kteří se živí listy z eukalyptů a svá mláďata nosí ve vaku, se na světě vyskytují pouze v Austrálii. Čelí ale celé řadě hrozeb. Kromě nemocí nejvíce trpí ztrátou přirozeného prostředí a jsou často napadáni divokými psy či sraženi auty,“ popisuje neutěšenou situaci CNN.

Chlamydie se u koalů vyskytují již dávno, nikdy ovšem nebyly rozšířeny v takové míře. „Nebezpečnější kmen chlamydií se podle odborného článku publikovaného v roce 2020 dostal do Austrálie pravděpodobně v 19. století s příchodem kolonizátorů z Evropy a jejich domácích zvířat,“ připomíná CNN. Mezi koaly se pak začal šířit při páření, byť se někdy mohou nakazit mláďata od svých matek.

Příjde Česko o sýčky obecné? Kdysi běžný druh se ocitl na pokraji vyhynutí

Jenomže zatímco v počátcích se nemoc vyskytovala v řádu jednotek procent populace koalů, dnes jsou čísla zcela jiná. „Podle dat University od Sydney může být míra infekce u některých populací koalů ve státech Queensland, Nový Jižní Wales a Victoria až sto procent. Tyto populace se tak stávají zcela neplodnými.

Studie v odborném časopisu Journal of Applied Ecology z roku 2018 pak zdůraznila, jak smrtící chlamydie pro koaly jsou – z necelých třech stovek koalů vyšetřených v průběhu čtyř let jich až 18 procent zemřelo na chlamydie nebo komplikace s nimi spojené,“ upozorňuje stanice CNN.

Tím pádem lze chlamydie považovat za druhou nejčastější příčinu úmrtí koalů, hned po zabití jiným zvířetem.

Druhý úder požárů

A tak přesto, že nejvíce pozornosti veřejnosti i médií ohledně ohrožení koalů většinou přilákají velké lesní požáry, které je připravují o domov, vědci upozorňují, že by se měla rychle začít řešit i nemoc, která je trápí.

Jedno ovšem souvisí s druhým – zdá se totiž, že požáry výraznou měrou přispívají k rychlejšímu šíření chlamydií mezi koaly. Vše by se tak podle odborníků a zástupců různých organizací na záchranu zvířat mělo řešit ne odděleně, ale s přihlédnutím na globální problémy. „Koaly dělá náchylnějšími k nemocem klimatická krize, která způsobuje, že Austrálii více sužují ničivé lesní požáry, jako byly ty před dvěma roky, sucho a vlny veder,“ upozorňuje CNN.

Zpráva, kterou si nechala vypracovat australská vláda, tvrdí, že ve chvíli, kdy jsou šedí vačnatci vystaveni neobvykle stresujícím podmínkám v podobě horkého počasí, sucha, a ztráty svých přirozených obydlí, chlamydie se v jejich populaci šíří výrazně rychleji.

Surikaty jako domácí mazlíčci. Chovají je na farmě vedle zeber

Zjednodušeně řečeno, lesní požáry způsobené klimatickou krizí, neohrožují koaly pouze jednou – svými smrtícími plameny, ale také tím, že jim způsobují extrémní stres. „Jakmile stresové hormony koalů v důsledku přírodních katastrof stoupnou, infekce, kterou trpí, se často z malého problému stane závažnou komplikací,“ uvedl profesor mikrobiologie na australské University of Sunshine Coast Peter Timms.

Koalové podle něj například po požáru trpí chronickým stresem, a jejich imunitní systém je oslaben. „Tím hůř pak jejich tělo reaguje na chlamydie,“ zmínil Timms.

Kolik aktuálně žije v Austrálii koalů, se přesně neví. Podle všeho jde ale o stovky tisíc kusů. Rozsáhlé požáry populaci výrazně ztenčily. Existuje návrh, podle něhož by v některých částech Austrálie měli být koalové prohlášeni za ohrožené.