Kagu chocholatý umí pobavit i vyděsit. Když je v nebezpečí, tancuje

Kagu chocholatý je pro svůj vzhled často přirovnáván k volavce. Ve skutečnosti však nemá žádné známé blízké příbuzné. „Jedná se o jediný druh rodu kagu z monotypické čeledě kaguovití,“ připomíná internetová encyklopedie Wikipedia.

Podívejte se, jak se před pár lety zabydlovali dva samečci v Zoo Praha:

Tento extrémně vzácný pták se ve volné přírodě vyskytuje pouze na Grande Terre, hlavním ostrově Nové Kaledonie v jižním Pacifiku. „Je velký asi jako kuře a žije v deštných pralesích i sušších lesích,“ píše na svém webu San Diego Zoo Wildlife Alliance, zoologická zahrada, která se podílí na záchraně tohoto fascinujícího tvora.

Škodná jménem člověk

Smutným faktem je, že kagu je dnes na pokraji vyhynutí. V roce 2019 byl zařazen na Červený seznam ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody. Podle průzkumů žije posledních ani ne tisíc dospělých jedinců. Ohady počtů se pohybují od 252 do 840 kusů.

Asi není příliš překvapující, že tím, kdo stojí za téměř vyhynutím tohoto nádherného zvířete, je člověk. Pro nelétavého ptáka, který ve svém teritoriu neměl žádné přirozené nepřátele, se staly osudnými zavlečené druhy predátorů; konkrétně psi, kočky, prasata a krysy.

Kagu chocholatému rozhodně nesvědčí ani necitlivé hospodaření jako kácení lesů. „Také jeho korunka slávy – chocholické peří – byla v 19. století tak ceněna výrobci dámských ozdobných klobouků, že byl kagu téměř vyhuben,“ zmiňuje zoo v San Diegu.

Půvabný duch lesa

Ačkoli právě dlouhá chocholka na hlavě je znakem, kterého si na kagu chocholatém člověk všimne jako první, zajímavý je z mnoha dalších důvodů. Jeho tělo pokrývá speciální druh takzvaného prachového peří. To se vyznačuje tím, že vytváří speciální prášek, díky němuž je peří naimpregnované a čisté i ve vlhkém prostředí deštných pralesů.

Za povšimnutí určitě stojí i zářivý zobák. „Je silný a špičatý; ideální pro mělké hrabání v listí a mezi kameny, kde kagu hledá svou oblíbenou potravu – larvy, pavouky, stonožky, probuky, šváby, mnohonožky, hlemýždě, červy i ještěrky,“ vysvětluje San Diego Zoo Wildlife Aliance s tím, že nosní dírky překrývají speciální kožní laloky zabraňující vniknutí nečistot.

Postrach z pralesa. Obří harpyje zabíjí své oběti pouhým stiskem, loví i opice

Zvířecí deník a chovatelství

Kagu má u kořene zobáku dokonce hmatové vousky.

Svůj význam mají samozřejmě i dlouhé nohy, na nichž se dokáže rychle pohybovat náročným lesním terénem. K orientaci v šeru hustého porostu mu zase pomáhají velké tmavočervené oči.

Domorodé slovo pro kagu je kagou, což lze přeložit jako „duch lesa“.

Taneček k odlákání pozornosti

Na nelétavého ptáka má kagu poměrně velká křídla, která hrají velmi důležitou roli při ochraně mláďat. Pokud má rodič pocit, že je jeho potomek ohrožen, mlátí plně rozevřenými křídly o zem, jako by byl zraněný. Tím na sebe nejen strhává pozornost predátora, ale ukazuje v plné kráse i tmavé proužky, které mohou potenciálního nepřítele zastrašit.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Frank Liebig, CC BY-SA 3.0 DE zoom_in Na nelétavého ptáka velká křídla slouží k ochraně mláďat před predátory, vyrovnávání rovnováhy při pohybu i okouzlení opačného pohlaví v období páření

Velká křídla ptakům pomáhají také udržovat rovnováhu při šplhání a skákání přes kameny či další nerovnosti v terénu. Svou roli hrají samozřejmě i při námluvách. Působivý „svatební taneček“ zahrnuje vedle roztahování křídel i vztyčování chocholek na hlavě.

„Ptáci žijí samostatně a teritoriální páry tvoří pouze v období množení a péče o mláďata. V době párového soužití obsazují deseti- až třicetihektarová teritoria. Po námluvách si stavějí páry hnízda na zemi pod kořeny a kameny nebo v husté vegetaci. Samice snáší jen jedno vejce podobné slepičímu, o něž se starají oba rodiče,“ popisuje server Ostrov zvířat s tím, že mládě je na rozdíl od rodičů světle hnědé. Toto zbarvení mu poskytuje perfektní maskování.

Něco mezi kokrháním a štěkotem

Zatímco dospělého jedince od mláděte rozeznáte snadno, samci a samičky se vzhledově prakticky neliší. Rozdíl je však doslova slyšitelný. Zpěv, který připomíná kohoutí kokrhání a štěkot psa zároveň, je u samiček znatelně kratší a rychlejší než u samců.

KVÍZ: Vypadají bizarně a mnohá z nich bojují o přežití. Poznáte podivná zvířata?

Zvířecí deník a chovatelství

Zajímavostí je i to, že v období rozmnožování zpívají páry společně takzvané ranní duety. Až patnáctiminutovým synchronizovaným zpěvem oznamují celému širému okolí, že obsadili teritorium. „Ptáci zpívají po celý rok, ale častěji v období rozmnožování. Kagu také syčí a vydává tiché, kdákavé zvuky,“ upřesňuje San Diego Zoo Wildlife Aliance.

Svým zpěvem a chováním uchvátili tito ptáci i ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka. „Nikdy nezapomenu na první setkání s našimi dvěma samečky. Tihle svrchu šedě a zespodu světleji zbarvení ptáci s výraznýma velkýma očima se střídavě napřimovali, skláněli hlavy a na nich roztahovali velké, široké chocholky. Jeden odvážněji a druhý trochu opatrněji se ke mně pak přibližovali a zvláštními kvokavými hlasy si se mnou povídali. Opravdu velký zážitek,“ přiznal okouzlený ředitel zoo.