Od nepaměti v lidech vzbuzují úctu. Nejen svým zvukem a vzhledem, ale i svou historií. „Přežít“ člověka mohou i o několik staletí. V minulosti hlídaly lidem čas nejen během dne, ale vlastně během celého života. Oznamovaly narození, svolávaly k bohoslužbám, varovaly před nebezpečím, doprovázely radostné i slavnostní okamžiky, a také smutná loučení, včetně toho posledního.

Kolik zvonů se v Moravskoslezském kraji aktuálně nachází, to nikdo přesně neví. Ani kampanolog ostravsko-opavské diecéze Tomáš Hejda (na snímku níže). „Určitě jich bude přes dva tisíce,“ říká muž, který se je v současné době snaží spočítat.

Tomáš Hejda z Diecéze ostravsko-opavské je oficiálně diecézním kampanologem od ledna 2018.Tomáš Hejda, kampanolog ostravsko-opavské diecéze.Zdroj: Deník / Pavel Sonnek

Kromě toho, že dává dohromady jejich databázi, kontroluje také jejich stav. Na všechny si tedy doslova sáhl. Od roku 2018 má zaevidováno na tři sta zvonů.

Poklady z historie

Vždy musí zkontrolovat například, jestli je zvon správně zavěšený, jakou má akustiku, není-li poškozený, jaká je jeho historická hodnota…

„Ty nejstarší zvony v kraji pochází z 15. století. Například v Havířově mají krásný renesanční zvon z roku 1490, další historicky cenný bronzový zvon mají v Orlové. Také v Opavě-Jaktaři v kostele sv. Petra a Pavla je úžasný zvon z poloviny 16. století, stejně jako v Bravanticích a samozřejmě i v dalších obcích,“ vyjmenovává některé cenné kousky, které už viděl na vlastní oči Tomáš Hejda. A připomíná významné výročí.

Letos oslaví tři zvony ostravské katedrály Salvator, Cyril a Metoděj a Prokop koncem roku 100 let. Právě tolik uplyne od jejich odlití ve Vítkovických železárnách a následného vysvěcení 23. prosince 1921.

Ocelový odkaz

„Přesto, že se jedná o zvony z lité oceli, jsou velmi kvalitní. Akustika zvuku se podobá zvonům bronzovým. Salvator je z nich největší. Je také největším zvonem v Moravskoslezském kraji a největším z dílny Vítkovických železáren. Váží 3,6 tuny a průměr má 1,9 metru,“ popisuje Tomáš Hejda. A doplňuje, že v ostravských železárnách bylo jen od roku 1917 do roku 1921 odlito celkem 220 ocelových zvonů. Železárny měly i svůj katalog a v něm 26 typů zvonů (nejen kostelních, ale i školních, železničních…).

„Zvony se odlívaly nejen v Ostravě, ale i v Bohumíně, a také v Třineckých železárnách,“ říká kampanolog s tím, že v současné době už postupně ocel nahrazuje opět bronz.

Návrat "doby bronzové"

V loňském roce se například po 79 letech dočkali nových zvonů ve Sviadnově u Frýdku-Místku (původní byly zabaveny nacisty). Nové nástroje nesou jména předchůdců. Svatá Barbora s váhou 150 kilogramů a sv. Jan Nepomucký s váhou 261 kilogramů nahradily dosavadní ocelový zvon - VÍCE ZDE.

„Průměrná životnost zvonu je tři sta až pět set let, ale může být i mnohem vyšší. Roli hraje spousta faktorů, nejen materiál, ale například i způsob zvonění. To je dnes již u většiny zvonů ovládáno motorem, ale mnohem šetrnější bylo ruční zvonění,“ vysvětluje Tomáš Hejda, v soukromí sám zapálený zvoník.

Oživení tradic

S partou přátel před několika lety založili společenství zvoníků, které od roku 2015 nese oficiální název Karvinští zvoníci. Úspěšně se snaží obnovit tradice spojené nejen se samotným zvoněním, ale i dalšími zvyky.

Poctivě dodržují i ty velikonoční, a to včetně blížícího se Zeleného čtvrtka. Právě v tento den se totiž zvony v kostelech, ve velkých chrámech i v malých kapličkách odmlčí a „odletí do Říma“. A nahradí je klapání. V ulicích se následně rozezní zvuk dřevěných řehtaček a klapaček malých i velkých koledníků. Tento zvyk se dodržuje také v Moravskoslezském kraji, například na Karvinsku.

V minulosti se hrkalo celkem šestkrát poprvé ještě večer v den odletu. Během Velkého pátku se pak hrkalo čtyřikrát. K tomu se přidalo také honění Jidáše. Poslední klapání se konalo následující den ráno, na Bílou sobotu.

'Umlčení' zvonů v karvinském kostele.'Umlčení' zvonů v karvinském kostele.Zdroj: Se svolením Tomáše Hejdy

ZELENÝ ČTVRTEK. Na Zelený čtvrtek zvony odlétají do Říma. Jejich hlas, který jindy zve věřící na mši, oznamuje poledne či klekání, tedy dnes umlkne. Odmlčí se i před dva tisíce zvonů v Moravskoslezském kraji. Že ale doopravdy do Itálie neodletí, protože by to měly poněkud technicky komplikované, o tom se přesvědčil fotograf Deníku Lukáš Kaboň při prohlídce letošních jubilantů z ostravské katedrály. A podívat se na jeho záběry můžete i vy, a to v naší fotogalerii výše. Prohlédnout si můžete nejen zvony, ale i zvonici a střešní prostory Katedrály Božského Spasitele, kam se běžný návštěvník nedostane. Navíc nabízí úžasný výhled na město.

NEPŘEHLÉDNĚTE
Funguje i ve vaše okolí spolek, klub, parta lidí, kteří rádi a pravidelně zvoní na zvony ručně a snaží se obnovit tuto krásnou tradici?
Budeme rádi, když nám vědět na redakce.moravskoslezsky@denik.cz, nebo se ozvěte přímo kampanologovi ostravsko-opavské diecéze Tomáši Hejdovi na thejda@doo.cz.