Jedním z neuskutečněných projektů byl plán na výstavbu vodní nádrže mezi Bruntálem a Václavovem, hráz měla stát u tehdejšího Moravského Kočova.

Plán výstavby přehrad z roku 1965 počítal i se třemi nádržemi na místě, kde je dnes jedna velká Slezská Harta a také s přehradou v Nových Heřminovech. Nápady na její výstavbu se zrodily už za první republiky. Ve čtyřicátých letech se také objevil jiný ambiciozní a dodnes neuskutečněný plán, vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách.

Některé plány padly po roce 1989 se změnou režimu. V Krnově byl zastaven megalomanský projekt zemědělského sila. V Bruntále se zase počítalo s přístavbou nových moderních operačních sálů vedle budovy staré nemocnice. Vyhloubily se základy, ale pak se stavba zastavila.

Dnes už nestojí ani nemocnice. Se vznikem nádrže Slezská Harta vznikly velkolepé projekty na rekreační areály, kempy, výstavbu hotelů, přístavišť, jachetních klubů, helioportů pro přistávání vrtulníků, golfových hřišť. Turisté ale u přehrady dodnes tahle zařízení nenajdou.

Jedním z menších neuskutečněných plánů byl třeba záměr fi rmy NomisCon z Břidličné vybudovat kanceláře a byty v bývalém Domě služeb v Bruntále v Revoluční ulici. Firma nakonec ani neměla na zaplacení domu. Objekt dodnes chátrá a město se jej marně snaží prodat.

Stavbu sil zastavila revoluce

Obilná sila se v Kostelci stavěla v letech 1989 a 1990, ale nebyla nikdy dokončena. Základy jsou mementem projektu, který se investor rozhodl protlačit po stranické linii KSČ proti vůli místních.

Obilná sila se v Kostelci stavěla v letech 1989 a 1990, ale nebyla nikdy dokončena. Základy jsou mementem projektu, který se investor rozhodl protlačit po stranické linii KSČ proti vůli místních. foto: Deník/Fidel Kuba

Postavit obří obilná sila hned vedle kostela svatého Benedikta, který je významnou kulturní památkou, to mohlo napadnout jen papaláše předlistopadového režimu. Obyvatel Krnova-Kostelce se nikdo neptal, když se zde v roce 1989 začaly budovat základy sil na dvanáct kilotun obilí neboli na 12 milionů kilogramů.

Po změně poměrů v listopadu 1989 se krnovští občané pustili do kritiky necitlivého projektu, který vycházel z potřeb socialistického zemědělství a z monopolního postavení gigantického státního statku. Přestože stavba sil v Kostelci byla v plném proudu a v základech skončily miliony korun a tisíce kubíků betonu, krnovští zastupitelé se rozhodli projekt zastavit.

Vadilo jim, že v době příprav projektu město prosazovalo bezproblémovou lokalitu u Červeného dvora, ale stranické orgány KSČ prosadily proti vůli místních umístění vedle kostela a školy v Kostelci. Celkem měla sila stát 42 milionů korun.

Když byla stavba v červenci 1990 zastavena, už bylo v Kostelci proinvestováno 24 milionů korun. Zemědělský a zásobovací závod jako investor chtěl pokračovat, ale vzhledem k očekávané transformaci zemědělství bylo zřejmé, že tak obrovská předimenzovaná sila už nikdo nebude potřebovat. Dokončení bylo definitivně zamítnuto na jaře 1991. Základy sil jako smutné memento v Kostelci zůstaly dodnes.

„Se Závodem zemědělského zásobování byla uzavřena smlouva o předání staveniště městu. Tak byl úspěšně završen spor ochránců životního prostředí a zachráněno dobré prostředí ve středu Kostelce," napsal krnovský kronikář do kroniky města.

Tunel pod Červenohorským sedlem

Červenohorské sedlo.

Řidiči, kteří míří z bruntálského nebo jesenického okresu na Šumpersko, musí překonat vysoké Červenohorské sedlo. Už od války se lidé zabývají nápadem „prokopat se pod Jeseníky" neboli vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem. Tento smělý projekt vždy narazil na nedostatek financí.

Katastrofální stav silnice ale myšlenku tunelu oživil natolik, že před třemi lety vznikla petice za jeho výstavbu.

„Tunel by vzhledem k délkově, výškově a směrově příznivému vedení silnice I/44 výrazně zkrátil jízdní dobu, snížila by se spotřeba pohonných hmot a lze také předpokládat snížení počtu nehod a dopravních kolizí. Navíc by během výstavby v oblasti klesla nezaměstnanost," psalo se v petici.

Dále autoři poukazují na možný příliv investorů na chudé Jesenicko, které je pro špatnou dopravní dostupnost neatraktivní. Aktivity okolo petice ale šly do ztracena. Silnice přes Červenohorské sedlo nyní prochází konečně zásadní rekonstrukcí, hotovo má být letos v listopadu.

Seriózní snahy o vybudování podzemní spojky mezi Šumperkem a Jesenickem se datují od roku 1988. Tunel měl být jednou z nejgigantičtějších staveb v republice. A dokonce byl před lety avizovaný termín otevření: rok 2007.

Celý proces ale tenkrát nedospěl ani do fáze územního řízení. Vize tehdy počítala s astronomickými náklady 5,5 miliardy korun, ty by ale nyní zřejmě byly daleko vyšší. Jen pro srovnání účet za pražský tunelový komplex Blanka, který je budován v délce kolem šesti kilometrů, se vyhoupl na 37 miliard korun.

Prezident Miloš Zeman při návštěvě Olomouckého kraje v květnu 2015 uvedl, že výstavba tunelu pod Červenohorským sedlem by měla smysl pouze při kvalitním napojení pohraničních okresů na silniční síť v Polsku.

„Tento tunel by při dnešních cenách stál minimálně deset miliard korun. Nejde jen o napojení na Polsko, ale také o to, aby se k němu vybudovaly adekvátní přístupové komunikace, což se zatím nestalo. Kdyby se alespoň část z těch peněz věnovala na rozvoj Jesenicka, například na podporu malých a středních podnikatelů v oblasti dřevozpracujícího průmyslu nebo řekněme i výstavbu nových penzionů, bylo by to užitečnější," prohlásil loni Zeman.

Kopie Opavské brány, parkoviště i domy zůstaly jen na papíře

Náměstí Minoritů v Krnově se nezměnilo, tahle vize zůstala jen ve formě papírového modelu.

Počátkem devadesátých let krnovští zastupitelé hleděli do budoucích roků plni optimismu. Vypsali architektonickou soutěž na zástavbu náměstí Minoritů, protože počítali s rozmachem Krnova a přírůstkem obyvatel. Vítězný návrh předložil krnovský architekt Vlastimil Zillich.

Projekt rozvržený do patnácti etap počítal s moderní variací na měšťanské domy, které kombinují bydlení s prodejnami v přízemí. Projekt počítal i s podzemním parkovištěm, které pojme 111 aut. Na konci řady nových budov u ulice K Můstku měla stát kopie zbořené středověké Opavské brány, která po staletí bývala ozdobou Krnova.

Stávala v místech před dnešní poštou.

„V první až třetí etapě mají být rekonstruovány stávající budovy, v dalších pak výstavba nových objektů, parkoviště a nakonec obnova městské brány. Návrh architekta Zillicha je opravdu pozoruhodný. Nejdůležitější otázkou bude opatření potřebných finančních prostředků. Počítá se se sdružováním zájemců, firem, města i příspěvkem vlády na obnovu historického jádra města," zapsal kronikář města Krnova.

„Projekt byl nazván důstojným krokem do 21. století. Je tomu tak, ale mám obavu, aby nezůstal do nového století pouze jako dokument na papíře. Bude vyžadovat velké úsilí vedení města v příštích desetiletích. Jeho uskutečněním by se Krnov stal mnohem více přitažlivým," přidal svou poznámku krnovský kronikář.

Nové domy ani kopie zbourané Opavské brány v Krnově nestojí a zbyl nám po nich jen papírový model. Když se dnes rozhlédneme po náměstí Minoritů, můžeme Zillichovu studii zařadit mezi nerealizované projekty.