Opus číslo 661 byla registrační značka varhan, které krnovská firma Rieger- -Kloss vyrobila v roce 1898 pro místní synagogu. Kam se ve složitých předválečných dobách poděly, nikdo ze sdružení Krnovská synagoga ani z Federace židovských obcí donedávna nevěděl.

Až v říjnu letošního roku se k nim dostala senzační informace: krnovské varhany slouží svému účelu v kostele v obci Koszarawa v polském Slezsku.

„Dlouho jsme neměli stopu, kde varhany z krnovské synagogy skončily. V listopadu 1938 byla synagoga přeměněna na tržnici, varhany firma Rieger demontovala a odvezla do své pobočky v obci Mokre (dříve Mocker). Tam naše stopa končila,“ potvrdil Jan Stejskal, hospodář občanského sdružení Krnovská synagoga.

Zaměstnanci Varhan znali osud o několik let dříve

V roce 2008 se firma Varhany Rieger-Kloss s. r. o. dozvěděla o existenci těchto varhan v Polsku. Technici firmy navštívili kostel v obci Koszarawa, aby zdokumentovali stav varhan pro případ jejich rekonstrukce.

„Já jsem se o existenci těchto varhan dověděl šťastnou náhodou až nedávno, v říjnu letošního roku, od pana Bohumila Plánského, který mi stav nástroje popsal. Nesou skutečně výrobní číslo opus 661 a jsou z roku 1898, což obojí dokládá, že pocházejí z krnovské synagogy,“ pokračoval Stejskal.

Od data svého vzniku krnovská varhanářská firma vede evidenci vyrobených nástrojů, číslo opusu je vždy unikátní a podle něj lze vystopovat, ve kterém roce a pro koho firma nástroj vyrobila. „Chtěli bychom kostel navštívit a varhany alespoň fotograficky zdokumentovat. Není samozřejmě pravděpodobné, že by polská farnost byla ochotna varhany prodat, ale přesto má pro nás tento nález alespoň symbolický význam,“ dodal Jan Stejskal.

Stejně senzační je nález varhan i pro samotnou Federaci židovských obcí. Na rozdíl od realistického hospodáře sdružení si zástupci federace myslí, že o návrat varhan zpět do krnovské synagogy by se mohli alespoň pokusit. K židovským ortodoxním bohoslužbám se varhany nepoužívají, krnovská synagoga nese však všechny znaky reformátorství.

„Tehdejší krnovští Židé se snažili asimilovat s většinovou společností. Aby křesťanům ukázali, že mají stejného Boha jako oni, dali do oken synagogy vitráž s křesťanským provedením desatera, samotná budova synagogy má formu křesťanského kostela a další znaky reformních synagog,“ vysvětlil obeznámený průvodce po židovských památkách Pavel Kuča.

Pro buržoazii byla vážná hudba znakem kulturní vyspělosti, a tak i reformní židovská bohoslužba byla uzpůsobena po vzoru křesťanů a začala být doprovázena hrou na varhany. To je v ortodoxní bohoslužbě nemyslitelné. „Konkrétně v Krnově varhany prosadil kantor Hermann Behr, který do Krnova přišel z východopruského Královce. Reformní tendence do našeho židovského prostředí přicházely právě z tehdejšího severního Německa,“ doplnil Kuča.

Firma Rieger-Kloss si vede evidenci opusových čísel od doby svého vzniku, tedy 138 let. Podle nich je možné například zjistit, že pro samotný Krnov firma vyrobila celkem třináct, respektive čtrnáct nástrojů. Ten sporný nese číslo opus 3207, byl vyroben v roce 1956 pro výstavu v Bruselu, po ní byly varhany umístěny v krnovském hotelu Slezský domov.

První nástroj pro domácí vyrobila firma v roce 1884, opus 111 byl určen pro kostel minoritů a prozatím poslední varhany s opusovým číslem 3653, které zůstaly doma, jsou z roku 1992.