V Jeseníkách se lyžaři radují z přírůstku nového sněhu, ale zapomínají, že tato vrstva ještě není dostatečně zpevněná a k uvolnění laviny stačí i mírné zatížení. Na prudkých svazích hrozí i samovolné uvolnění lavin. Třetí stupeň lavinového nebezpečí v pětistupňové škále je považován za nejzáludnější, protože ho lidé podceňují.

„V Jeseníkách v lavinových katastrech je uloženo kolem dvou metrů sněhu. Na závětrných svazích se nachází sněhová vrstva nového a větrem navátého sněhu, která je velmi nestabilní,“ popsal aktuální situaci na webu Horské služby Jiří Hejtmánek, který vyhodnocuje míru nestability sněhové pokrývky.

Jeseníky letos už zaznamenaly lavinu, která způsobila úraz lyžaře. Pětatřicetiletého skialpinistu ve středu 17. ledna zranil v lokalitě Velkého kotle náhlý sesuv sněhu. Informace o této nehodě lyžaře se dostala k záchranářům horské služby až za soumraku v 16 hodin.

„Podle toho, co jsme se dozvěděli, sesuv skialpinistu strhl. Naštěstí masa sněhu nebyla velkých rozměrů, proto byl jen částečně zasypán a vyprostil se sám, při pádu si však poranil dolní končetinu,“ uvedl k nehodě náčelník Horské služby Jeseníky Michal Klimeš.

Ihned po nahlášení se na místo vydala skupina horských záchranářů ze středisek na Ovčárně a Karlov pod Pradědem. „Vzhledem k obtížně přístupné lokalitě jsme ke zraněnému nemohli dojet naší terénní technikou. Členové horské služby se tedy na místo dostali na lyžích,“ upřesnil náčelník Klimeš. Dodal, že po ošetření lyžaře transportovali na saních do Karlova.

„Tato událost sice skončila dobře, ale lyžař porušil několik zásadních pravidel pohybu v terénu. Měl sice veškeré vybavení do lavinové oblasti a při pádu použil i lavinový batoh, ale v místě se pohyboval sám,“ komentoval nehodu Michal Klimeš. Zdůraznil, že pokud by se skialpinista nevyhrabal ze závalu vlastní silou, nikdo by mu nedokázal pomoct.

Záchranná akce trvala tři hodiny, takže z velké části se odehrávala už za tmy. Podle lavinového experta Jiřího Hejtmánka podle všeho lyžař najel do místa, kde se uložilo velké množství sněhu, a masu si v podstatě odřízl. Na místo se horští záchranáři vrátili i příští den, aby událost přesně zdokumentovali.

„Obecně platí, že se lidé do národní přírodní rezervace nesmějí vydávat mimo turisticky značené cesty, zabránit tomu ale nelze. Každý musí vyhodnotit míru rizika,“ vysvětlil Jiří Hejtmánek.

Lokalita Velkého kotle patří k nejrizikovějším. Například v únoru 1953 masivní lavina usmrtila otce se synem, kteří se v nepříznivém počasí vydali na túru z Karlova přes Velký kotel na Ovčárnu. Těla byla nalezena až v dubnu. Lavina ve Velkém kotli naposledy zabíjela v roce 2010, kdy zde zemřel skialpinista. O rok dříve zde lavina strhla osmnáctiletého snowboardistu, který zraněním podlehl v sanitce.