Pro starousedlíky i chataře a chalupáře, kteří iniciovali opravu zchátralé dřevěné kapli v Suché Rudné, stejně jako pro lyžaře, kteří trávili svátky v okolních hotelech a na sjezdovkách, si Dalibor Hrda připravil vánoční repertoár. „Na Suchou Rudnou mám úžasné vzpomínky z dětství, a dokonce jsem zde tři týdny navštěvoval základní školu. Rodiče sem jezdili v zimě na chalupu, a nejednou jsme při sáňkování málem skončili až v této dřevěné kapličce. Největším zážitkem bylo, když všechny cesty zasypal sníh, a úplně Suchou Rudnou odřízl od světa. Teprve až po několika týdnech nás vysvobodily sáně s koňským spřežením, kterými nás odvezli do Bruntálu,“ vysvětlil Dalibor Hrda proč se tak rád vrací do Suché Rudné, kraje svého dětství, a současně upozornil publikum, že už několik dní za sebou zpíval vánoční mši v nevytopených kostelech, takže jeho hlasivky jsou poněkud nachlazené. Přesto podal úžasný pěvecký výkon.

Odsvěcená kaple patří obci, ale s inociativou na její renovaci přišel až Zkrášlovací spolek. S obnovení bohoslužeb se nepočítá, ale občasné koncerty určitě budou zpestřením kulturního života v této rekreační oblasti. „Bylo nám jí líto při pohledu jak kaple chátrá, a tak jsme se rozhodli sehnat peníze na její opravu a investovat do rekonstrukce také svou vlastní práci,“ vysvětlil člen Zkrášlovacího spolku Jan Peřinka. V závěrečné etapě rekonstrukce se díky vzorkům původní výmalby podařilo prostřednictvím speciálního počítačového softwaru podařilo přesně zrekonstruovat šablony, které v Suché Rudné použili dávní malíři. Repliky ornamentů byly vyrobených podle přesných matric, a také barevné odstíny respektují zachovalé zbytky původní výmalby.

„Po dohodě s památkáři jsme se také rozhodli obnovit původní německé nápisy, které se skrývaly pod českými. Nyní již můžeme číst ústřední motto této kaple „Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj lidem dobré vůle“ v češtině i v němčině,“ dodal Jan Peřinka.

Suchá Rudná Jako z dob první republiky zní název sdružení, které šest let především svépomocí a z vlastní což je místní část Světlé Hory. Sdružení, které tvoří převážně zdejší chataři, si říká Zkrášlovací spolek. „Kaple patří obci. Už je dávno odsvěcená, protože se zde s obnovením bohoslužeb nepočítalo. Jakmile se přestala využívat k církevním účelům, potom už jen chátrala. Bylo nám jí líto, tak jsme se rozhodli sehnat peníze na její opravu a investovat do rekonstrukce také svou vlastní práci,“ vysvětlil člen spolku Jan Peřinka.

Sponzoři i obec společně zajistili potřebné peníze a místní nabídli pro záchranu kaple i své ruce. Kromě vyloženě odborných profesí si se vším poradili sami. Kaple Nejsvětější Trojice dostala novou střechu, opravilo se zdivo jak vnější tak vnitřní. Interiéry dostaly také novou výmalbu. Ta současná je věrnou kopií původní, jejíž barevné odstíny a podobu rozluštili řemeslníci podle posledních zachovalých zbytků. Dokonce ji doplnili i o repliky původních kreseb vyrobených podle matric.

„Úspěšně dokončenou rekonstrukcí dnes Zkrášlovací spolek představí veřejnosti při vánočním koncertě, na kterém za doprovodu varhaníka pana Vaculy zazpívá sólista opery Slezského divadla Dalibor Hrda. Koncert začíná v 17 hodin,“ pozval Jan Peřinka všechny, kteří tráví svátky na horách v Suché Rudné i okolí.

Kaple Nejsvětější Trojice se zvoničkou stojí uprostřed Suché Rudné. „Byla postavená kolem roku 1720 a vysvěcená bruntálským děkanem Františkem Valentinem v roce 1739. Představuje jednolodní deštěnou stavbu bez sakristie, deset metrů dlouhou a šest metrů širokou s osmibokou zvonovou věžičkou, takzvaným sanktusníkem. Ta je zakončena plechovým praporcem s letopočtem,“ popsala historii této památky Ľubica Mezerová ve své rubrice Domy s historií.

Nad jediným vstupem, umístěným v průčelí je vyzdvižen dřevěný prostý kůr, přístupný po jednoduchém schodišti přímo z lodě. „Vnitřní stěny jsou omítnuté a pojednané iluzivní výmalbou, představující architektonický prostor vymezený pilastry. Plochý strop je rozdělený na jednoduché kazety. Vnitřní zařízení tvořil především oltář, paramenta, obrazy svatých a varhaní pozitiv. Část tohoto zařízení se dochovala včetně zvonu Barbara z roku 1921. Původní zvonek byly rekvírován pro válečné účely,“ dodala Mezerová. Oprava šindelové střechy byla provedena v roce 2006. Pro veřejnost bývá kaple otevřena pouze několik dnů v roce. Nedaleko stojí další zajímavost, která stojí za povšimnutí: památník obětem první světové války od známého slezského sochaře Josefa Obetha.