Pravda ale je, že přišel na svět v době, kdy ve Slezsku byla již velmi rozvinutá výroba houslí a varhan. A právě varhanářství zde zaznamenalo v 18. století opravdový rozmach. Známí výrobci těchto nástrojů pocházeli z Vratislavi.

V části Slezska, které patřilo k rakouské monarchii, převládal takzvaný jižní systém stavby těchto nástrojů. Jejich reprezentanty byly varhanářské rody Ryšáků z Opavy a Staudingerů z Andělské Hory.

Mistr varhanář

František Rieger pocházel z rodiny chalupníka, základní školu navštěvoval v Sosnové, ale kde získal zběhlost ve varhanářském řemesle, není jasné. Někteří životopisci tvrdí, že výuční list získal ve Vidnavě nebo v Andělské Hoře, jiní oponují tím, že to bylo v Opavě. Mezi jeho učiteli byl snad dokonce vídeňský mistr varhanář Josef Seyberth.

V roce 1844 se František odstěhoval do Krnova, kde koupil za poměrně vysokou částku 2200 zlatých dům. V něm pak vybudoval svou dílnu. Varhanář musí mistrovsky zvládat několik řemesel, mohl by být od hodiny stolařem, mechanikem nebo zámečníkem. Nedlouho po přestěhování do Krnova se mladý Rieger oženil s dcerou místního soukenického mistra a radního Rozálií Schmidtovou a stal se měšťanem.

Velká továrna. O varhany z Krnova byl takový zájem, že František Rieger rozšířil původní malou dílnu na velký podnik. Jak vypadal, je zřejmé z dobové litografie. foto:archiv firmy Rieger-Kloss Varhany s. r. o.

Pařížská výstava

V této době byl již uznávaným výrobcem varhan, například v letech 1844 a 1845 vyrobil dva menší nástroje pro kostely ve Wadowicích v Haliči, která byla v té době součástí rakousko-uherské monarchie. Od základu přestavěl a uvedl do chodu staré varhany v Horním Benešově, které pro tamní kostel postavil nějaký zručný samouk.

Hned poté postavil dvoje varhany pro špitální a farní kostel v Krnově, další pak pro poutní chrám Panny Marie na Cvilíně. Ty poslední byly zničeny v roce 1945 v bojích o město. Od roku 1844 do roku 1873 sestrojil František Rieger celkem 32 menších varhan převážně mechanické soustavy se zásuvnou vzdušnicí. Za celý život vyrobil padesát těchto nádherných hudebních nástrojů. Svou dílnu míval původně v někdejší tkalcovské škole na Horním náměstí, kde spolu s mistrem pracovalo pět tovaryšů a několik učňů. Když byl o varhany menší zájem, vyráběly se zde i flašinety.

Zdatní synové

V roce 1873, kdy předal podnik svým dvěma synům, rovněž vyučeným varhanářům, se začaly jednotlivé nástroje číslovat. Opus 1 byl zaslán na světovou výstavu do Vídně, kde vzbudil mimořádnou pozornost, nicméně pro další rozvoj podniku byla klíčová světová výstava v Paříži v roce 1878. Ta Riegrovi přinesla mezinárodní uznání a mnoho objednávek.

Byl to vlastně počátek budování nového a velkého závodu. Do Krnova přijížděly kvůli varhanám významné světské i církevní osobnosti, nakonec v roce 1880 také císař František Josef I. Osobně vyznamenal Františkova syna Ottu Riegera rytířským křížem a propůjčil firmě označení c. k. dvorní dodavatel.

Papež Lev XIII. jmenoval Ottu Riegera rytířem Řádu svatého hrobu. Zlatý kříž s korunou za zásluhy o rozvoj varhanářství obdržel samozřejmě i otec František. I když se tvrdí, že varhany očíslované jako opus 1 byly vyrobeny pro chrám na Cvilíně, ve skutečnosti se tento nástroj zachoval a je umístěn v jaktařském kostele, tedy v dnešní části Opavy.

Takto vypadala na dobovém snímku z konce 19. století dílna na výrobu varhan. Všichni řemeslníci museli být mistři svého oboru. foto: archiv firmy Rieger-Kloss Varhany s. r. o.

Dobývání světa

Od roku 1873 do roku 1903 bylo v Krnově vyrobeno 1073 opusů, z toho 386 pro Uhry, 147 pro Slezsko, 103 pro Moravu, 105 pro Halič a podobně. Další varhany byly dodány do Norska, Anglie, Německa, Španělska, Ruska, Turecka, Itálie, do Palestiny, Portugalska a Dánska.

Po roce 1920, kdy se stal reprezentantem firmy Otto Rieger mladší, firma dále expandovala do Mexika a Argentiny. Od roku 1924 se stal prokuristou firmy a později majitelem ing. Josef Glatter-Götz, v letech 1920 až 1945 se postavilo tisíc hudebních nástrojů, které putovaly do celého světa.

Po roce 1948 byl podnik znárodněn a připojena k němu menší firma, takže získal název Rieger-Kloss. Varhanářský podnik světové úrovně s dnešním názvem Rieger-Kloss Varhany s. r. o., u jehož počátků stál František Rieger, funguje a prosperuje v Krnově dodnes.