„Stárneme, nedá se nic dělat. Někteří z našeho tvrdého jádra už mají problém dojít z nádraží k rozhledně. Na Strážišti přibývá aut i těch, kdo se raději vyspí v chatce, než aby stavěli stan,“ povzdechl si hlavní organizátor Miroslav Kment.
„Dnes už nehoníme kilometry a rekordy pod nulou, ale rádi se potkáváme. Vždycky se u toho něco sní, vypije, potancuje a zazpívá. Je nám spolu dobře,“ představil partu zimních táborníků s tím, že až na pár výjimek chybí dorost a nová generace.
TÁBORNÍKŮM CHYBÍ MLADÁ GENERACE
Ostatní potvrzují, že moc mladých na tábory nejezdí, protože jsou spokojeni ve světě mobilů a počítačů.
„Jako malí kluci jsme byli pořád na čundru v lese, dělali jme v lomu potlachy a nejlíp nám bylo v přírodě. Když chci dnes vnuka dostat do přírody, musím mu v lese schovat tablet, aby ho šel hledat,“ uvedl příklad nestor zimního táboření František Uma.
„My jsme si v dětství hráli na indiány, házeli jsme po sobě šiškama a flinty jsme si vyřezávali z klacků, ale vnuk už si na tábor bere zbraň na kuličky, co vypadá jak pravá, má optiku, střílí dávkama a je přesnější než vzduchovka,“ přidal další zkušenost s dnešní mládeží Uma.
„My jsme při každé příležitosti lezli po stromech, ale dnešní děti k tomu potřebují lanové adrenalinové parky a horolezecké stěny,“ potvrdila tábornice Veverka, která přijela do Úvalna až z Děčína.
Zimní stanování na Strážišti pod rozhlednou v Úvalně.Autor: Deník / František Kuba
MNOZÍ SVÉ ZIMNÍ NOCLEHY SČÍTAJÍ
Mnozí táborníci si své zimní noclehy počítají, a podle toho mají i tabulky pro výkonnostní třídy.
„Můj turistický učitel nebo spíš táta zemřel v 75 letech. Dokázal za život udělat udělat 570 nocí pod stanem. Když začínal, stanovalo se dvakrát za zimu. Po Listopadu 89 nastal boom, takže 15 táboření za sezonu bylo úplně běžné. Od listopadu do března se stanovalo každý víkend. Někteří za zimu stihli i 30 nocí pod stanem. Vyráželi na akce už ve čtvrtek, aby o něco nepřišli. I teď co už jsme v důchodě si někteří rádi udělají turnus. Já už mám skoro 600 nocí, mám diamantovou výkonnost, takže dál už to ani moc nepočítám. Už si nepotřebujeme nic dokazovat. Jen se rádi vidíme s kamarády,“ uzavřel Uma, který má ve svém životopisu zajímavý odstavec.
Je vynálezcem podhledny, což je v podstatě opak rozhledny.
Fotogalerie: Zimní táboření v Úvalně
VÍTE JAK FUNGUJE PODHLEDNA, NEBOLI OPAK ROZHLEDNY?
U České Třebové vykopal a vyzdil díru, do které může turista sestoupit, aby si mohl pohodlně prohlížet svět z žabí perspektivy. V podhledně je samozřejmě panoramatická fotografie s vyznačením atraktivních cílů, které lze za dobré viditelnosti pozorovat.
Podhledna je určena hlavně turistům, kteří mají na rozhlednách závratě a strach z výšek. Pokud je u podhledny fronta, akrofobici mají před ostatními přednost.