Deník Ludmilu Ondruškovou navštívil u příležitosti devadesátých narozenin, aby připomenul tuto významnou osobnost medailonkem v rubrice Lidé odvedle. Vzpomínala na své mládí i na to, jak ji ovlivnil svým dílem Komenský, Masaryk a Patočka.

Na odkaz těchto myslitelů upozorňovalo také sdružení Cesta světla. Sdružení bylo pojmenováno podle díla J.A.Komenského Via Lucis, které dává návod na nápravu světa a výchovou lidstva. Pro Lidmilu Ondruškovou a její přátele byl tímto světlem humanismus a demokracie.

Ludmila Ondrušková se narodila 9. října 1929 na moravsko slovenském pomezí ve Staškově u Turzovky. Na Krnovsko se přestěhovala po válce spolu s prvními českými dosídlenci.

„Začátek té nadšené poválečné éry jsem prožila ve Frenštátě. Působila jsem ve skautingu, pak ve svazu mládeže. O život v pohraničí jsem se začala zajímat jako organizátorka brigád. Mým prvním působištěm na Krnovsku byly Slezské Rudoltice. Zažila jsem tam ještě Němce, kteří čekali na odsun a potkala jsem řadu lidí, se kterými jsem později zažívala společné osudy. Dokonce jsem tam zpočátku pomáhala s kronikou. Dobře jsem znala prvního českého kronikáře Slezských Rudoltic,“ popsala své první zážitky na Krnovsku Ludmila Ondrušková.

V paměti jí utkvělo, jak na Osoblažsku všude nádherně rozkvétala zeměžluč. „Zažili jsme tam všechno možné. Například tam jednou z letadla shodili letáky, takové ty s negativními hesly. Poslední dobou teď málo spím, takže mám dost času na vzpomínání. Pořád se živě vracím do mládí. Nebojte se věku. Teď, když už mám životní zkušenost téměř celé století, tak už vidím věci trochu jinak, než když jsem chodila do školy. Pořád je ale život krásný,“ doplnila Ludmila Ondrušková při setkání s redaktorem Deníku.

Pedagožka a filozofka Ludmila Ondrušková patřila k významným osobnostem Krnova. Zesnula ve věku 92 let.Pedagožka a filozofka Ludmila Ondrušková patřila k významným osobnostem Krnova. Zesnula ve věku 92 let.Zdroj: Deník/František Kuba

Studium filozofie na Karlově univerzitě zakončila v roce 1954. „Kromě filozofie jsem dělala i estetiku. To byly rovna ty dva nebo tři roky, kdy se tituly doktorandů neudělovaly, takže jsem promovaný filozof. Byli tam skvělí učitelé. Například mě učil Ivan Sviták. Když se vrátil z Ameriky, jednou byl také v Krnově. Měla jsem moc ráda také Jiřího Hájka,“ zavzpomínala Ludmila Ondrušková na svou univerzitu.

Celý život se věnovala dětem a mládeži. Učila psychologii, pedagogiku i sociologii. „Jednu dobu jsem nesměla učit, tak jsem dělala vedoucí kabinetu psychologie na krajském pedagogickém ústavu v Ostravě. Pak jsem se mohla vrátit do školství, ale s podmínkou, že už nebudu učit filozofii. To mi bylo jedno. Věděla jsem, že filozofii stejně promítnu do psychologie nebo sociologie. Vsouvala jsem ji všude,“ popsala svůj celoživotní vztah k filozofii.

„Nebylo to vždy snadné. Žila jsem i v těžkém prostředí, ale potkávala jsem tam skvělé lidi. To byl pro mě největší dar. Vážila jsem si každého dobrého člověka, kterého jsem mohla poznat,“ uzavřela Ludmila Ondrušková, která se v pokročilém věku přestěhovala ze svého domečku v Dubnici k rodině do Krnova.

Poslední rozloučení proběhne v pátek 19. března ve 12 hodin na krnovském hřbitově.