Životní příběh Kostase Samarase je čítankovým příkladem, jak řečtí emigranti prchající před občanskou válkou s holýma rukama dokázali v Československu zapustit kořeny a sžít se s naší kulturou.

Odkaz Kostase Samarase vypovídá o tom, že řečtí spoluobčané obohatili svou novou vlast nejen kulturně, ale také po ekonomické stránce.

SP Vrachos, Santa, a pak Kofola

Rodina Kostase Samarase patřila k prvním na Krnovsku, kdo v roce 1990 pustil do podnikání a ukázal ostatním, jak se proměňují šance. Kostas Samaras se v Krnově pustil do podnikání se třemi společníky Reném Sommerem, Tomášem Jendřejkem a Reném Musilou.

Z malého, prakticky rodinného podniku SP Vrachos po třech letech vzešla firma Santa Nápoje Krnov a z ní se pod vedením Samarasových zrodil středoevropský gigant, jehož hodnota se odhaduje na několik miliard korun.

Miliardy mu vydělal především nápad, že čeští a slovenští patrioti budou z nostalgie fandit Kofole. Podnikatelský úspěch založili na vzkříšení téměř zapomenuté Kofoly, která bývala v dobách socialismu tuzemskou náhražkou kapitalistické západní Coca-Coly.

Pod vedením Samarasových Kofola obstála v souboji s nadnárodními nápojovými koncerny. Koupili skomírající značku Kofola v roce 2002 za 215 milionů korun a jejich sázka na nostalgii a retro vlnu se jim vyplatila.

Z Řecka do Česka Polska a Albánie

Životní příběh Kostase Samarase je fascinující. Kvůli občanské válce v roce 1948 odešel jako osmiletý hoch z rodného Řecka. Útěk před válkou jeho rodinu rozdělil.

Otec našel útočiště v Polsku, maminka se dvěma dcerami skončila v Albánii a Kostas s bratrem a sestrou byli umístěni v jednom z dětských domovů v Československu. Přestože se s maminkou znovu setkal po čtyřech a s otcem po šesti letech, na odloučení od rodičů nevzpomíná ve zlém.

Všechno začalo dětským domovem

„Je to těžko pochopitelné, ale mně se nestýskalo. Pocházím z nejzaostalejší části severního Řecka a odtud jsme přijeli do vyspělé Evropy, kde se o nás stát dobře staral," ohlédl se za svým dětstvím Kostas Samaras, když v roce 2010 navštívil výstavku o historii obce Uhelná na Jesenicku.

Právě v tomto regionu si našel své první zaměstnání. Přišel sem pracovat jako devatenáctiletý zemědělský technik. Časem si zde našel i manželku, se kterou vychoval dvě děti.

Podnikatelské začátky

Kostas Samaras byl na Jesenicku spokojený, ale jeho paní v pohraničí zůstat nechtěla. Po čase se odstěhovali do Opavy, kde Kostas Samaras projektoval meliorace.

Do podnikání se pustil hned při první příležitosti po listopadu 1989. „Vycítil jsem tehdy, že socialistické zemědělství nemá budoucnost. Měl jsem vazby na Řecko, a tak jsem odtud začal dovážet ovoce, zeleninu a později i nápoje," vzpomínal Kostas Samaras, jak v roce 1990 začínali podnikat se společníky Reném Sommerem, Tomášem Jendřejkem a Reném Musilou.

A jak se vlastně Krnov stal synonymem Kofoly? Rodina Samarasova si brzy uvědomila, že bude perspektivnější sirupy, koncentráty a limonády vyrábět přímo na místě, než je dovážet z Řecka přes půl Evropy. Proto od státního podniku Nealko Olomouc koupili malou krnovskou sodovkárnu.

Krnov a Kofola

Strategické rozhodnutí o koupi malé sodovkárny v Krnově padlo v roce 1993. V té době vznikaly a vznikaly spousty firem, které chtěly prorazit v oblasti nealko nápojů. Na to, že privatizaci krnovské sodovkárny završí mezinárodní úspěch, by si tehdy asi nikdo nevsadil. Vedení firmy je přesvědčeno, že receptem na úspěch byl především kreativní marketing a inovace.

V roce 2002 koupila krnovská Santa skomírající značku Kofola a udělala z ní svou vlajkovou loď. Sázka na retro jim vyšla. Když byl Jannis Samaras v roce 2011 vyhlášen podnikatelem roku, nezapomněl ve slavnostní chvíli připomenout dílo svého otce Kostase Samarase, kterého dodnes považuje za svůj hlavní podnikatelský vzor.

Samaras se setkal s prezidenty

V prosinci 2009 u příležitosti návštěvy prezidenta Řecké republiky Karolose Papouliase obdržel Kostas Samaras pozvání na státní večeři pořádanou prezidentem Václavem Klausem a Livií Klausovou. Večeře na počest řeckého prezidentského páru se tehdy zúčastnila také tehdejší starostka Krnova Renata Ramazanová.

Před rokem zase starostka Krnova Alena Krušinová pozvala Kostase Samarase na radnici, aby se zúčastnil setkání s prezidentem Milošem Zemanem. Zúčastnil se setkání s prezidentem po boku nejvýznamnějších podnikatelů na Krnovsku.

Kostas Samaras stál za zřízením řeckého památníku ve Smetanových sadech i za znovuobnovením partnerství mezi Krnovem s Rájcem na Slovensku. Dá se říct, že zanechal na Krnovsku nesmazatelnou stopu.