Vznikající krasovský skanzen zemědělské techniky se před rokem poprvé představil veřejnosti na fotografiích v Deníku. Krasovští ani netušili, jaký zájem kolekce starožitného zemědělského nářadí a techniky vzbudí.

„Majitelům skanzenu se do Agrokrasu ozvali mnozí další dárci. Pozoruhodné exponáty skanzenu nabídli místní, lidé z Beskyd a dokonce i sousedního Polska. Například k unikátní plečce z roku 1888, která je zřejmě nejstarším exponátem, přibyly podobné kousky jako třeba čističky obilí. Říkalo se jim fachle nebo burdáky. Některé jsou celodřevěné a jiné jen s kovovými převody. Expozice v Krasově se rozšířila také o mlátičky, vytřásačky, hrabačky či sekačky tažené koňmi,“ uvedl Gerhard Otava z Krasova, který sám do sbírek skanzenu věnoval pár zajímavých exponátů.

Dnes už má krasovský skanzen také pověstného čerta, neboli vyorávač brambor, který starší lidé jistě pamatují ze školních brigád nebo z povinné pomoci našim zemědělcům, která se organizovala pro pracovní kolektivy ze závodů.

Stroje byly vyráběny převážně ze dřeva

Z dalších zajímavostí do skanzenu přibyla například máselnice, odstředivka na mléko Miele nebo ruční secí stroj na trávu i obilí nazývaný housle.

Najdeme zde prezentaci historických kočárů i saní pro koňské potahy, pluhy všech možných typů a všechny nejznámější stroje používané při obdělávání pole. Překvapivé je, kolik strojů používaných v zemědělství bylo vyrobeno převážně ze dřeva.

Každý, kdo bude mít zájem si tuto expozici prohlédnout, může přijet do Krasova do areálu firmy Agrokras. Nejlépe je vypravit se do Krasova po dohodě s Danuší Němcovou, majitelkou Agrokrasu. Na telefonu 774 406 895 ji lze zastihnout nejlépe v době od 8 do 12 hodin.

„Areál firmy Agrokras, ve kterém jsou kromě skanzenu také kanceláře, bývá obvykle otevřen celý den od rána až do 18 hodin. Vždy je ale lepší se nám předem ohlásit,“ dodala Danuše Němcová, která může návštěvníkům dát informace o exponátech.