U příležitosti 98. výročí vzniku samostatného československého státu proběhnou v Krnově ve čtvrtek tradiční pietní akty spojené s položením květin u památníků ve Smetanových sadech a na městském hřbitově. Pro veřejnost bude v krnovské Koncertní síni sv. Ducha připraven slavnostní komponovaný pořad „Země má…" v režii Slezského divadla Opava. Začíná v 17 hodin a vstup je volný.

V programu Země má…budou účinkovat sólisté opery Tereza Kavecká a Juraj Nocia a violoncellistka Daniela Džorova Waldhans. O klavírní doprovod se jim postará Libuše Vondráčková. Zazní skladby předních českých skladatelů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Rudolfa Piskáčka a dalších.

Hudbu doplní zajímavé povídání, kterého se ujme dlouholetý sólista opery opavského divadla a dramaturg slavnostního večera Evžen Trupar.

„Kromě důležitých událostí, spjatých se vznikem republiky, posluchačům přiblížím některé významné osobnosti naší republiky a také vybrané význačné stavby i pomníky, v nichž je kus české historie," popsal svou koncepci Evžen Trupar.

Komponovaný pořad o republice, plný hudby a zajímavého doprovodného slova, je už čtvrtým v pořadí, s nímž se umělci ze Slezského divadla Opava v Krnově představí. „Ideou našich pořadů je, že příslušník každého národa by měl znát jeho historii a uctívat ty, kteří přispěli k velikosti a významu země, v níž se i on řízením osudu narodil.

Ať chce nebo ne, roste z předpokladů, které jeho předkové zaseli a jejich potomci pěstovali a zvelebovali. Je tragédií dnešního světa, že nazývá všechny tyto hodnoty hloupostí, naivitou nebo idealismem. Je tragédií, když vidina štěstí národa se změní v touhu po majetku," uvádí Evžen Trupar.

Den vzniku Československa, 28. října 1918 patří k nejvýznamnějším svátkům České republiky. Připomíná zlomový bod tisícileté historie české státnosti: vznik moderního státu. Ten završil několik staletí, kdy Češi žili ve společném svazku s jinými zeměmi habsburské monarchie.

Dlouholetý státoprávní zápas o národní emancipaci v rámci Rakouska-Uherska vyvrcholil za první světové války, když čeští političtí vůdci postupovali společně s politickou reprezentací slovenskou. Profesor Tomáš Garrigue Masaryk jako vedoucí představitel československého zahraničního odboje dosáhl v polovině roku 1918 příslibu uznání nezávislosti českých a slovenských zemí mocnostmi Dohody. V Paříži ustanovil prozatímní československou vládu.

Mezitím se české politické strany v Praze dohodly na vytvoření Národního výboru. Ten dne 28. října 1918 v koordinaci s představiteli zahraničního odboje vydal první zákon „o zřízení samostatného státu československého".

Československá republika byla po dvacet let své meziválečné existence baštou demokracie ve střední Evropě, a to i přes různé rozpory, jimiž byla vnitřně zatížena. Kontinuita československého státu přetrvala období nacistické i komunistické totality.

Zanikla až krátce po pádu komunismu, v roce 1993, když se tehdejší federace na základě dohody rozdělila na dva samostatné státy, Českou a Slovenskou republiku.