VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdeněk Rybár: Snažíme se pořád zvedat laťku

/ROZHOVOR/ Stálice vrbenského skateboardingu, Zdeněk Rybár, který se zasloužil o výstavbu betonového skateparku v městské části Železná, rozjíždí nový projekt. Už několik měsíců pracuje s Jakubem Rektoříkem, dalšími kamarády a skateboardisty z Havířova na stavbě kryté haly v prostorách bývalých vrbenských skláren, ve které by mohli skateboardisté jezdit i v zimě.

11.11.2017
SDÍLEJ:

Zdeněk RybárFoto: archiv

Jak dlouho už se věnujete skateboardingu?

Na skateboardu jezdím už nějakých 27 let. Začal jsem v roce 1990.

Co vás k tomu přivedlo?

Tehdy to bylo těsně po převratu, skateboarding se sice v republice objevil už dřív, ale po revoluci přišel obrovský boom, protože se stal dostupnějším a každý, kdo chtěl nějak vyčnívat, začal dělat sporty, které nikdo nedělal.

My jsme tady díky Josefu Rektoříkovi měli skvělou skateboardingovou základnu a jednou, když jsem šel z fotbalového tréninku, na mě zavolali kluci, abych si to vyzkoušel, a strašně mě to chytlo. Kopačky vlastně letěly ještě ten večer do koše a zůstalo mi to doteď.

Jak se na to tenkrát tvářili vaši rodiče?

Oni mě vždycky ve všem podporovali, za což jim moc děkuju. Takže v tomhle žádný problém, který občas někdo míval, nebyl. Navíc vždycky věděli, kde mě najdou.

Když se dostaneme ke kryté minirampě, na které teď pracujete. Jak vás napadlo vybudovat podobnou stavbu zrovna ve Vrbně?

My jako oddíl při TJ Sokol se snažíme pořád zvedat laťku a zlepšovat podmínky pro skateboarding ve Vrbně. Před pár lety se tady díky velké podpoře města a Evropské unie povedlo dostavět nový venkovní betonový skatepark, který se dá využívat přes léto, a když je teplo.

Dlouhé roky jsme přemýšleli nad možností zimního ježdění, aby se dal skateboarding provozovat celoročně. Když jsme objevili správné prostory, pustili jsme se do práce.

Jak ta hala vypadala původně?

Původně ten prostor sloužil sklárnám jako zušlechťovna materiálu, takže tam byla spousta strojů, po zdech byla spousta radiátorů, u stropu bylo hodně trubek, které by mohly případně vadit v ježdění. Osvětlení taky nebylo nic extra. Podlaha tam navíc taky není úplně rovná, takže na nás na začátku čekalo obrovské množství práce.

Kolik práce jste zatím udělali?

Celkově na tom pracujeme zhruba čtyři měsíce, přes léto jsme tu nebyli tak často, ale jakmile přišel první silnější podzimní déšť, zavřeli jsme se sem a skoro každý den po normální práci jsme tady do noci pracovali, abychom všechno do zimy stihli.

Nejdřív jsme se museli zbavit nebezpečných radiátorů a trubek u stropu. Pak jsme vymalovali, vyměnili osvětlení a sbíječkou jsme museli odstranit všechna betonová ukotvovací místa, která tam zbyla po brusných strojích na sklo.

Až pak jsme se dostali k samotné stavbě konstrukce minirampy a teď čekáme na dřevo, abychom ji mohli dokončit.

Kdy chcete halu otevřít?

Původně jsme chtěli otevřít na konci října, ale bohužel se nám zpozdila dodávka dřeva na minirampu, protože jsme si vybrali ten nejlepší materiál, který se do skateparků používá, a zrovna nebyl nikde na skladě, takže jsme posunuli otevření někdy na listopad, ale budeme se snažit být co nejrychlejší.

Proč jste jako první stavbu vybrali právě minirampu?

Minirampa je podle mě úplný základ. Navíc si myslím, že minirampa je ideální pro děti a začátečníky, aby se mohli naučit jezdit. Já sám jsem začínal tak, že jsem se pokoušel nejdřív pořádně jezdit v minirampě. Postupně jsem se snažil jezdit v ní lépe a výš.

Začal jsem v podstatě na zemi a postupně jsem k tomu přidával, jeden den jsem vyjel do půlky rampy, pak dál a dál, než jsem získal jistotu. K tomu ještě by lidi z města byli rádi, kdybychom tu pořádali nějaké začátečnické kurzy pro děti. A jak už jsem říkal, minirampa je k tomu podle mě nejlepší.

Chtěli byste tady dělat i nějaké kulturní akce, přemýšleli jste už o nějakých?

V současné době máme v podnájmu místnost, kde bude stát minirampa a v budoucnu snad další překážky, a ty by měly sloužit primárně k ježdění. Chtěli bychom ale vzít pod sebe i prostor, který je před ní.

Tam by se naprosto krásně daly organizovat výstavy, filmové projekce nebo koncerty spíš pro mladé lidi, protože podle mě pro ně ve Vrbně není moc vyžití.

Zdeněk Rybár, 36 let, je rodákem z Vrbna a skateboardingu se věnuje skoro 30 let. Se závodním ježděním skončil v roce 1997. Od té doby jezdí sám pro sebe, dělá rozhodčího a pomáhá s organizací závodů.

V současné chvíli je správcem betonového venkovního skateparku ve Vrbně pod Pradědem a ve městě teď chystá i krytý skatepark. Jeho dalším hlavním zájmem je příroda a snowboarding. Jak sám říká, jízda v prašanu mimo civilizaci a turistický ruch je nejlepší.

Lukáš Nedomlel

Autor: Redakce

11.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Symbolem Krnova je modrá a žlutá, kterou známe z praporu i městského znaku. Modrou a žlutou barvu má i přízemní objekt ve Vodní ulici, který je označený nápisem „Veřejné WC“. Slouží svému účelu už od srpna 2011.

Chrpa provozuje modrožluté toalety

Velký zájem, především u chlapců, vzbudila 3D tiskárna ve stánku Střední průmyslové školy a Obchodní akademie Bruntál.

V Bruntále už posedmé pomáhali s výběrem technických profesí

Od neděle se mohou na horách tvořit sněhové jazyky

Od nedělního poledne se mohou v horských oblastech Česka místy tvořit sněhové jazyky, ojediněle i závěje. Na horách napadne do pondělního večera většinou deset až 25 centimetrů nového sněhu. Na návětří hor může na některých místech napadnout až 40 centimetrů, a to hlavně v Krušných horách a na Šumavě. 

Kamil Trávníček: Chceme školu na úrovni

/ROZHOVOR/ Krnovská Základní umělecká škola (ZUŠ) je škola, jejíž věhlas přesahuje hranice nejen města a okresu, ale i České republiky. A dokonce i Evropy. Dechový orchestr mladých Krnov vyjel loni na festival do Pekingu a zapůsobil tam tak, že letos pozvali organizátoři jiného významného festivalu krnovské hudebníky do Číny znovu.

Nadšenec pátrá po osudech válečných zajatců v Jeseníkách

Šest tisíc zajatců prošlo během druhé světové války Jesenickem. Pozapomenutá historie regionu uchvátila Romana Janase, který odhalil jména už čtrnácti stovek z nich. Připravuje i knihu.

Senioři si mohou zamluvit místo v komunitním bydlení

Od prosince se mohou senioři starší šedesáti let nastěhovat do budovy bývalé mateřské školy ve Václavově u Bruntálu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT