Deník získal zajímavá data, která ukazují, jaké úlohy dělají žákům z této školy problémy a jaké naopak s přehledem řeší. Tuto tabulku najdete na konci článku.

O tom, že žáci ze Zátoru mají výborné výsledky u přijímacích zkoušek na střední školy v matematice a češtině, jsme před pár dny informovali na základě žebříčků zveřejněných na webu Bruntálského a krnovského deníku.

Školu v Zátoru navštěvuje 218 žáků. Z toho je 38 žáků 9. tříd, které čeká rozhodování, na jakou střední školu jít.

Přijímací zkoušky. Ilustrační foto.
Žáci těchto základek na Bruntálsku a Krnovsku nejlépe zvládají přijímačky

Podle ředitele školy Petra Studničky jsou nejdůležitějšími faktory motivace k dalšímu studiu kvalitní pedagogové, důraz na výuku češtiny a matematiky, komunikace s rodiči a práce s talenty a doučování.

Nejen znalosti, ale i zvládání stresu

Často se zapomíná, že pro úspěšné složení zkoušky nejsou důležité jen znalosti, ale také schopnost zvládat stres. V Zátoru si uvědomují, že prostřednictvím cvičných testů lze simulovat psychickou zátěž, která každého na přijímacích zkouškách čeká.

Možnost doučování sice v Zátoru funguje, ale u přijímacích zkoušek příliš nepomáhá, protože je určeno spíš slabším žákům, kteří se většinou nehlásí na maturitní obory.

Přijímací zkoušky - Ilustrační foto
Takto loni dopadly přijímačky: Nejvíc nadaných žáků se hlásilo na gymnázia

Je také poněkud zavádějící spojovat matematické a češtinářské úspěchy u přijímaček a úspěchy na matematických a češtinářských olympiádách, protože podle zkušeností Petra Studničky jde o odlišné „disciplíny“.

Olympiády a přijímačky jsou rozdílné

„Žáky na češtinářské a matematické olympiády i jiné podobné soutěže, jako je Klokan nebo Pythagoriada, posíláme pravidelně. Občas máme natolik nadané dítě, že se probojuje na stupně vítězů, ale jinak naši žáci obsazují střed soutěžního pole. Když to dobře jde, tak jsou v první desítce. Nepovažujeme to ale za zásadní měřítko kvality školy, a už vůbec bychom to nechtěli spojovat s úspěšností u přijímacích zkoušek. To je trochu jiná disciplína,“ říká ředitel zátorské školy Petr Studnička.

V Zátoru ponechali jednu hodinu týdně češtiny navíc, což je na školách běžná praxe. „Doučování nám u přijímacích zkoušek příliš nepomáhá, to je určeno spíše slabším žákům, kteří se většinou nehlásí na maturitní obory. Ale nabízíme pravidelně dobrovolnou odpolední přípravu pro žáky 9. tříd, kteří mají zájem. Je to zdarma,“ vysvětluje Petr Studnička.

Deník připravil další zkušební test z přijímaček na střední školy.
Zkuste test z přijímaček na střední školu: Nyní čeština i neoblíbená geometrie

Dodává, že příprava na přijímačky se týká již starších žáků, kteří jsou dostatečně soustředění na svou osobnost. To je pro školu výchozí bod v přípravách na přijímačky.

Každý je jiný a potřebuje jinou podporu

„Samozřejmě, jedna věc je naučit žáky tvrdým dovednostem - výpočty, gramatika a tak dále. Ale to, jak víme, není pro ně největší překážkou. Tou je spíše zvládnutí stresu, úzkosti, ambicí, očekávání okolí a dalších věcí, které hýbou jejich psychikou. Proto se soustředíme hlavně na vyladění žáků k optimálnímu osobnímu výkonu. Každý je jiný a potřebuje jinou podporu. Začínáme tím, že s žáky probíráme, co mohou na přijímačkách očekávat. Klíčová je tady přeměna očekávání, které bývá často nerealistické, ve zkušenost - byť jen v rámci cvičných testů, které zásadně simulujeme tak, jak to je na přijímacích zkouškách,“ popisuje Petr Studnička s tím, že tímto cvičením lze pak u přijímaček naostro odstranit jak úzkost, tak moment překvapení.

Přijímací testy na střední školy? I suverén by si měl natrénovat formát odpovědí.
Test k přijímačkám na střední školy: Připravte se na matematiku i češtinu

„Samozřejmě, žáci pak pilují svoje slabá místa, ale to není jádrem úspěšné přípravy. Tím je další osobní práce, která je v rámci výuky celé třídy náročná na pozornost a čas učitele. Klíčem je podpora žáků na základě individuální znalosti jejich vlastností a reakce na stres. To zvládají učitelé jen díky tomu, že jsou zvyklí spontánně sdílet informace o dění ve třídách. Žák je tím pádem "ošetřen" ne jedním, ale minimálně dvěma až třemi učiteli, kteří mohou pracovat na jeho odolnosti. V tvrdých dovednostech dnes trénujeme hlavně práci s textem, která je asi nejpotřebnější a čím dál hůře zvládanou disciplínou obecně,“ uzavřel ředitel Základní školy a Mateřské školy Zátor Petr Studnička.

Úspěšnost u příjimacích zkoušek na SŠ podle témat

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.

Český jazyk

- český pravopis - 51,99%
- komunikace a sloh - 56,91%
- porozumění textu - 56,53%
- skladba - 78,05%
- tvarosloví - 48,48%
- tvorba slov a slovní zásoba - 55,53%

Matematika

- číselné výrazy, zlomky, desetinná čísla - 38,36%
- číslo a početní operace, dělitelnost - 76,88%
- grafy, schémata, tabulky a slovní úlohy - 28,46%
- lineární rovnice, soustavy rovnic - 12,50%
- počítání s mnohočleny - 30,13%
- poměr, mapa - 8,33%
- převody jednotek - 61,31%
- přímá, nepřímá úměrnost - 22,38%
- slovní úlohy na číselné obory, rovnice - 31,39%
- výrazy s proměnnou - 8,33%

Poznámka: Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat