Krnov má synagogu na rozdíl například od Opavy nebo Ostravy, kde byly vypáleny na příkaz nacistických úřadů. Krnovská synagoga byla zachráněna souhrou zvláštních okolností, když ji němečtí radní tajně zamaskovali jako tržnici.

Budovu se podařilo zachránit jen za cenu toho, že z ní zmizel veškerý mobiliář a symboly judaismu. Židovská komunita v Krnově zanikla, původní obyvatelé byli odsunuti do Německa a ze synagogy tržnice se na mnoho desetiletí stal archiv.

V roce 1999 vzniklo sdružení Krnovská synagoga, které si dalo za cíl vrátit synagogu do původního stavu, aby připomínala podíl židovské komunity na rozkvětu Krnovska.

Zastupitel Bedřich Marek připomenul, že nadšenci do tohoto projektu šli bez bohatého sponzora, takže nevěděli předem, jak to dopadne. „Motorem sdružení a nositelem této myšlenky byl náš kolega zastupitel Jan Stejskal. Nechali zpracovat projektovou dokumentaci, sehnali potřebné finance a zajistili rekonstrukci.

Investice v celkové hodnotě 32 milionů korun byla určena na stavební a restaurátorské práce i vybavení. To vše vykonali bez nároku na jakoukoliv odměnu a bez dotací Města Krnova. Odpracovali při tom tisíce brigádnických hodin.

Znovuotevření synagogy má význam nejen pro Krnov, ale bez nadsázky nadnárodní," uvedl Bedřich Marek, když navrhl zastupitelům oficiálně poděkovat za znovuobnovení sakrální budovy, která je rovněž vhodná pro nejrůznější kulturní a společenské akce.

Návrh podpořila také starostka Krnova Alena Krušinová: „Kdo se byl podívat v synagoze, musí uznat, že se povedlo něco úžasného. Jak říkal při otevření Aharon Tesař, splnili jsme si svůj sen. Neznáme všechny, ale tuto myšlenku zhmotňuje náš kolega Stejskal."