Otázka přimknuté či odsazené hráze rozdělila krnovské zastupitelstvo a vedla k opakovanému hlasování. Přestože posunutí hrází dál od řeky doporučuje zastupitelstvu poradní skupina i uznávaní vodohospodáři z Fontesu, na první pokus tuto variantu podpořilo pouhých deset zastupitelů. Návrh prošel o jediný hlas až při opakovaném hlasování po přestávce na dohadování v kuloárech.

Vzhledem k tomu, že za autobusovým nádražím řeka tvoří oblouk, budou odsazené hráze kratší a levnější. Hlavní předností ale je, že hráze odsazené dál od řeky park promění v suchý poldr. Pokud se při extrémním průtoku umožní řece regulovaný rozliv do parku, zmírní to povodňovou vlnu. Odpůrci tohoto řešení ale tvrdí, že suché poldry a řízený rozliv řeky patří na louky mimo město. Uvítali by budování suchých poldrů v Branticích nebo v Zátoru, ale rozhodně ne v Krnově.

„Přínos tohoto poldru v parku bude zanedbatelně malý. Rozliv by se měl řešit kdekoliv jinde, ale rozhodně ne v centru města. Z hlediska bezpečnosti se mi to nelíbí,“ shrnul argumenty odpůrců zastupitel Ladislav Sekanina. „Kdybychom v tom parku provedli nákladnější úpravy, tak je velká voda zničí a povodňové škody půjdou do desetimilionů. Kdo to uvede do původního stavu? Jak chcete nabídnout veřejnosti atraktivní park, když víte, že řeka vaši práci jednou zdevastuje? Nelíbí se mi myšlenka, že krásný park bude řekou opakovaně poškozován,“ vysvětlil také zastupitel Michal Brunclík, proč toto řešení odmítá. Kolega Jiří Veverka mu oponoval, že je lepší obětovat park za miliony, ale ochránit město za miliardy.

Ondruška: Hráze jsou pojistka pro nejhorší případy

Petr Ondruška, člen pracovní poradní skupiny, upozornil zastupitelstvo, že krnovské hráze souvisí s celým komplexem protipovodňových úprav.

„Nemůžeme si představovat, že prostor parku bude zaplavován při každé desetileté vodě. Je to jen pojistka pro nejhorší případy, když už nebude stačit kapacita heřminovské přehrady. Nesmíte si park představovat jako místo, které budeme permanentně uklízet od bahna. Tak to není koncipováno. I laikovi musí být jasné, že když se voda rozlije do šířky, že se tím povodeň zmírní. Jak ale bude tento vnitřní prostor parku vypadat, o tom bude probíhat diskuse až v budoucnosti, a určitě bude příležitost do toho zapojit veřejnost,“ uvedl obavy zastupitelů na pravou míru člen pracovní poradní skupiny Petr Ondruška.

Jezírko v parku?

Pracovní skupina se také zabývala možností, zda lze v budoucnu obohatit park o nějaký vodní prvek, například jezírko.

„Vodní prvek býval pro Krnov typický, protože v historii různé náhony vytvářely osobitou atmosféru města. Když jsme přemýšleli o budoucí podobě parku, seznámili jsme se s příklady z jiných městských rekreačních zón, které mají velmi atraktivní vodní prvek. Z ekonomických důvodů je daleko výhodnější gravitační než přečerpávací princip s vysokými provozními náklady. Varianta odsazené hráze umožňuje využít rozdílu výšek a vybudovat náhon bez přečerpávání. Možná zde vodní prvek vznikne, možná ne, ale kdybychom se přiklonili k původnímu záměru Povodí Odry s hrázemi těsně kolem řeky, tak škrtáme automaticky vodní prvek pro nás i pro budoucí generace,“ upozornil na další aspekt problému Jan Stejskal.