Bádáním dům od domu odhalil Pavel Buráň například rodný domek profesora Albina Heinricha. Stál nedaleko vlakové zastávky na ulici Na kopečku, než byl v padesátých letech minulého století zbourán.

Nikde ve městě dnes není ani stopa, díky níž by si místní lidé uvědomili, že jde v případě Albina Heinricha o slavného rodáka. Mnoho i místních ho vůbec nezná. Narodil se v roce 1785 přímo v Břidličné, která dříve nesla název Frýdlant nad Moravicí. Na svých výzkumných cestách shromáždil velké množství minerálů, kterými obohatil především sbírky Františkova muzea v Brně, kde působil jako muzejník. Zemřel v roce 1864 v Brně.

Občas narazí na raritu

Na znovu objevování dávno zašlé historie spolupracuje se starousedlíky, z nichž větší část po druhé světové válce odsunuli. Poskytují informace a někdy i fotografie. V samotné Břidličné je pamětníků už jen málo. Materiálů, ze kterých čerpá, má spoustu. „Po ukončení bruntálské průmyslovky jsem nastoupil do Kovohutí Břidličná a v současné době pracuji jako obráběč kovů ve strojírně Stelon ve Velké Štáhli. I přesto mě historie mého města eminentně zajímá. Občas narazím na informace, které nejsou obecně známy,“ vyznal se Pavel Buráň.

Například v roce 1885 na rodném domě Albina Heinricha umístili ke stému výročí narození bronzovou pamětní desku. Roku 1914 postavili v sousedství pomník Hansi Kudlichovi, dalšímu slavnému rodákovi, tentokrát z Úvalna. Kudlich byl členem rakouské říšské rady a uherského sněmu, také díky jeho přičinění v českých zemích skončilo nevolnictví.

Jeho jméno nese například rozhledna nad Úvalnem. Když byl v roce 1946 dům zbourán, bronzová deska byla přetavena a umístěna na pomník Kudlicha. Vznikl tak nový památník, tentokrát Národním hrdinům obou světových válek 1914 - 1945. Později byl přestěhován od vlakové zastávky na náměstí.,“ prozradil Buráň.

S překlady pomáhá jedna z posledních původních obyvatelek.

Jelikož ovládá Pavel Buráň jen základy německého jazyka a už vůbec ne kurent, kterými jsou historické údaje psány ve starých knihách, pomáhá mu s překlady paní Irma Kadlubová – Krausová. „Je to jedna z posledních původních obyvatelek Břidličné. Zimní měsíce sice tráví v Opavě, ale jakmile vysvitne jarní sluníčko, stěhuje se na svou chaloupku se zahrádkou do Břidličné. Přes to, že je jí už čtyřiaosmdesát let, ráda s překlady pomůže a navíc zavzpomíná, jak se zde v minulosti žilo, za což jsem ji velmi vděčný“ uvedl Pavel Buráň.

Informačním zdrojem byly badateli původně pohlednice, které sbírá už téměř dvě desítky let. Poté se dostal ke kronice města Břidličná a bylo rozhodnuto. Zaujala jej samotná historie města a k tomu začal pohlednice zkoumat i z další stránky, než jen té vizuální a hledal souvislosti. „Samotné historii Břidličné se věnuji už asi třináct let,“ sdělil Buráň, který ve městě bydlí odmalička. Rád sleduje změny, které se v čase v ulicích města odehrávají přímo před očima, a přesto jsou pro mnohé snadno přehlédnutelné.