Děti si vybraly námořnickou čepici a šlo se na věc. Ze školy na mořské dno se dostaly tajným zaklínadlem a kouzelnou mušlí. Propluly vodními bublinkami a ocitly se na mořském dně, kde se to hemžilo různými druhy ryb. Kolem dětí plavaly medúzy, ježatky a ryby různých velikostí, tvarů a barev. Přestože zde také obrovský žralok cenil zuby, malí námořníci se vůbec nebáli a plnili hravě různé úkoly.

Pomáhali potápěčům sbírat perly, poznávali podmořské živočichy a kreslili nejmocnějšího pána moří Neptuna. Vodníkovi zase pomohli spočítat dušičky, které si nastřádal v hrnečkách.

Poznat rozdíly mezi stejnými rybičkami byl nesnadný úkol, ale všichni malí mořeplavci ho zvládli. Za odvahu a šikovnost dostali kouzelnou rybičku, která jim možná splní tři přání, ale hlavně balónek, který je vynesl zpátky na pevninu.

Poděkování zaslouží Obecní úřad v Liptani za balónky s heliem i kastelán a učitel výtvarné výchovy Jaroslav Hrubý za zapůjčené exponáty mořských živočichů.

Fidel Kuba

Poznámka Gabriely Mathiasové: Školní zápis jako zážitek

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová vydala počátkem ledna doporučení, které se týká zápisu dětí do prvních tříd. Rodič, který se s tímto doporučením seznámil, se zřejmě poprvé v životě dočetl, že dítě vlastně k zápisu jít nemusí. Zákon totiž ukládá zákonnému zástupci povinnost přihlásit dítě k zápisu, ale nestanovuje dítěti povinnost osobně se daného procesu zúčastnit.

Představa, že jdete k zápisu a místo ručky svého školáčka svíráte pouze složku s jeho rodným listem, je pro většinu z nás poněkud bizarní. I kdyby rodiče nebyli bůhvíjakými ctiteli tradic, zřejmě by nechtěli dítě o zápis ochudit.

Ombudsmanka však tento fakt pouze konstatuje, nikde ve svém textu nevyzývá, že by to tak být mělo.

Pokud by se přesto myšlenka neúčasti dítěte u zápisu rozšířila a vstoupila v život, přicházeli bychom poté, co podle statistiků a sociologů vynecháváme svatby a pohřby, o další důležitý rituál. Rituál, na který se dítě těší a připravuje s rodiči (možná) a ve školce (zcela jistě). „Každý rok se nám ukazuje, že děti, které navštěvují mateřskou školu, jsou k zápisu lépe připraveny," odpověděla minulý týden Deníku v Otázce pro… ředitelka základní školy v Jindřichově Zlata Steuerová.

Učitelky ve školce často využívají vstup do školy a právě také zápis jako motivaci dětí k tomu, aby se naučily, co budou ve škole a u zápisu potřebovat. Přestože, jak uvádí ve svém doporučení Anna Šabatová, „zápis nejsou přijímací zkoušky".

To, zda dítě uspěje v připraveném „testování školní zralosti", nemá na jeho zápis žádný vliv. O případném odkladu rozhodne rodič na základě doporučení dětského lékaře a vyšetření psychologa. Ředitel školy by se podle ombudsmanky při rozhodování o nepřijetí žáka měl vyhnout podezřelým kritériím, což je právě výsledek testu školní zralosti nebo pořadí přihlášky.

„Nelze-li děti vybrat podle přípustných kritérií, losujte. Jedná se o spravedlivé řešení," doporučuje Anna Šabatová ředitelům, jak postupovat tehdy, když je kapacita školy naplněna.

Ředitelé škol v mnoha obcích, kde bojují o každého žáka, by se jistě rádi zabývali doporučením: Organizujte zápis tak, aby se před školou ani v ní netvořily nedůstojné fronty. Naštěstí pro děti, které se na zápis těší, se ředitelé a pedagogové zabývají hlavně tím, aby to byl pro předškoláčky zážitek. Mohlo by o tom vyprávět například 38 budoucích prvňáčků, kteří v úterý přišli k zápisu do školy ve Městě Albrechticích.

Pedagogové pro ně připravili zážitky v podmořském světě. Děti dostaly námořnické čepice, „proplouvaly" bublinkami, počítaly mořské perly, poznávaly rozdíly mezi rybičkami… Ve Městě Albrechticích i jinde ve školách našeho regionu se pedagogové v těchto dnech ze všech sil snaží, aby si děti zápis užily. Kéž by to tak zůstalo.