Ředitel andělskohorské školy Leoš Sekanina projížděl mezi rozježděnými žábami v době, kdy byla migrace nejsilnější. „Na silnici to bylo úplně nechutné. Začal jsem se zajímat, co by se s tím dalo dělat,“ řekl Deníku ředitel Sekanina.

Kvůli záchraně migrujících žab oslovil pracovníky Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, a také odbornou ekologickou firmu, další rok už stály u silnice první bariéry, které měly žáby před sebevražedným jarním tažením přes frekventovanou silnici ochránit.

Pás je důmyslný

Žáby silnici přejít musí, pokud se chtějí v andělskohorském rybníku spářit. Mají geneticky zakódováno, aby se k rozmnožování vracely na místo, kde přišly na svět.

Jinak žijí na loukách na svazích Annabergu. Aby nedošly ve své snaze žáby k úhoně, umisťují žáci a učitelé tamní školy do nejnižšího místa v příkopu fóliové pásy, každých dvacet metrů je do země zakopán speciální kbelík, na kterém je nasazeno ještě mezikruží. Kbelík musí být zakopán tak, aby žába, která narazí při cestě z polí k bariéře hopsala podél bariéry a spadla do kbelíku.

Pak už nastává ta nejdůležitější práce. Každý den minimálně jednou, většinou hned po ránu, žáby z kbelíků opatrně vybrat a přenést je přes silnici. „My je nosíme přímo do rybníka, kam směřují. Nejenom tedy, že je zachráníme od přejetí autem, ale také jim zkrátíme cestu k rybníku,“ uvedl Sekanina.

Každý kbelík je očíslován, vede se o něm statistika který den, kolik žab, kolik samců, samic se podařilo zachránit. Z devětadevadesáti procent se jedná o ropuchy, necelé procento tvoří skokani, celkem se podařilo přenést na čtyři tisíce těchto obojživelníků.

„Občas výjimečně „ulovíme“ i něco jiného, například čolky nebo užovku. Abychom zamezili „ulovení“ třeba hlodavců či dravých brouků, střevlíků, dáváme do kbelíků klacíky, po kterých tito vylezou,“ pokračoval Sekanina.

Práce vedoucí k záchraně žab je poměrně náročná. K silnici někdo ze školy musí opravdu pravidelně každý den, bez ohledu na to, zda prší či sněží. Existuje rozpis, učitelé se v práci střídají a berou si vždy žáky k sobě. Problematické jsou samozřejmě víkendy, kdy mnozí odjíždějí mimo město.

Podobně se snaží zachránit migrující žáby žáci a pedagogové také uprostřed obce Malá Morávka.