Z meteorologa v Jeseníkách se stal člen Horské služby
Více než čtyřicet let působí v Horské službě Jeseníky vitální šedesátník Jaroslav Tejnský. Co jej v jeho profesi nejvíce trápí, a kdy je nazlobený na nezodpovědné turisty?
Jaroslav Tejnský začínal u Horské služby Jeseníky před čtyřmi desítkami let nejdřív jako dobrovolník. Profesionálem se stal oficiálně až v roce 2002. Jeho zásahy se kolikrát velmi přibližují scénáři akčního filmu.
Záchrana skupiny dětí
Třeba zásah, při kterém se mu s kolegy podařilo z ledového sevření vysvobodit třináct dětí, i s jejich dvoučlenným dospělým doprovodem. Tato skupina přejela horský hřeben, a uvízla ve Sviním žlebu.
Během přejezdu mezi sjezdovkami v mlze došlo ke ztrátě orientace a zbloudění. Prokřehlé děti měly strach a vzhledem k vysoké vrstvě nového sněhu a silnému větru nebyly schopny dalšího pohybu.
V tom samém okamžiku uvízli v okolí i tři další lyžaři, z toho jeden skialpinista. Nejmenší dítě mělo šest let. Horská služba vyrazila zachraňovat hned osmnáct osob najednou. Jen díky souřadnicím z GPS, které nahlásil mobilním telefonem jeden z lyžařů, se podařilo všechny bez újmy na zdraví včas zachránit, a dovést do bezpečí.
„Byl problém všechny z terénu dostat. Děti byly docela silně prochlazené, plačtivé, no prostě bylo to opravdu jako v nějakém dojemném filmu," vzpomínal Jaroslav Tejnský.
Ve šlépějích rodičů
K Horské službě se nepřidal Jaroslav Tejnský před čtyřiceti lety nějakou náhodou. Jeho rodiče byli meteorologové na Pradědu, jeho maminka byla tehdy jedinou meteoroložkou v někdejším Československu.
Na meteorologické stanici pracoval dvacet let i jejich syn, již jako dobrovolný člen Horské služby Jeseníky, později po odchodu z tohoto zaměstnání se z něj stal profesionální člen Horské služby Jeseníky. Do Jeseníků se přestěhovala rodina ze slovenské Malé Fatry.
„Na Praděd naši nastoupili v době, kdy jsem měl dva a půl roku. Na Pradědu jsme jednu dobu dokonce bydleli. Později jsme se stěhovali do Karlovy Studánky, kde žiji s maminkou dodnes, samozřejmě také s manželkou a dcerou," uvedl Jaroslav Tejnský. Zážitky ze záchranářských akcí sype z rukávu, ale jak říká, že by nějaká byla úsměvná nebo třeba i zábavná, o tom není a nemůže být řeč.
Legrace to nikdy není
„Srandy člověk příliš při zásazích neužije. Úraz je prostě úraz. Co mě dokáže rozpálit doběla, když si někdo Horskou službu plete s taxislužbou. Nevěřili byste, že se najdou takoví, kteří si přijdou drze říct o odvoz odněkud někam, a ještě jsou arogantní. Mají štěstí, že člověk nemá prchlivější povahu, aby je poněkud převychoval, když to zatím nikdo u části lidí nedokázal," posteskl si Tejnský.
Nejvíce trápí člena Horské služby a jeho kolegy nezodpovědnost návštěvníků hor, která mívá mnohdy i fatální následky.
„Pamatuji ale i na případ sebevraha, který oznámil, že se jde zabít. Tento to myslel vážně: většina těch, kteří pokus oznámí, to nakonec neudělá. Ne tak náš muž, kterého jsme hledali. Podchlazený sebevrah byl nalezen s vypnutým mobilem druhý den po zahájení pátrání. Myslel to vážně," sdělil Tejnský.
S četnými omrzlinami
Pamatuje i na případ pijanů, kteří se rozdělili cestou z Pradědu.
Jeden dojel bez potíží tam, kam potřeboval, na Švýcárnu. V chatě ohlásil, že je někde na cestě ještě jeho kolega. Kvůli tomu, že se milovník alkoholu pohyboval, nebyl schopen nikdo zaměřit jeho polohu. Muž skončil v údolí v potoce.
Díky tomu začal střízlivět a do skoro vybitého mobilního telefonu řekl pár upřesnění, na které si vzpomněl. Popsal dolní stanici vleku, kolem které sjel hlouběji do údolí a potoka. Po upřesnění polohy byl rychle nalezen s vážnými omrzlinami na rukou a podchlazen.
„Do dvou hodin by bylo po něm. Mobil je v horách nesmírně důležitá věc," upozornil Tejnský a připomenul jeden případ s tragickým koncem: „Nějaký rok zpět šel muž s vybitým mobilem po hlavním hřebenu Jeseníků. Pohřešování bylo nahlášeno až večer, když se nevrátil domů.
Po záchranné akci byl nalezen jedním z členů Horské služby Jeseníky asi až za deset dnů v lese v jednom místě pod hlavním hřebenem. Při pohybu turistů a lyžařů v horách je dobře nabitý mobil důležitá věc. Při zbloudění přímá komunikace se záchranáři je velkou pomocí.
Lidé by se neměli pohybovat v horách sami a mimo značené cesty. Není to první případ v Jeseníkách, kdy osamocený člověk bez mobilu ve špatném počasí zaplatil nejvyšší daň. Doporučuji každému navštívit webové stránky www.horskasluzba.cz, kde jsou mimo jiné cenné rady pro pohyb v horách a taky návod, jak si stáhnout do mobilu aplikaci Horské služby pro jednoduché volaní o pomoc, když se dostanete do nesnází.
„Na dispečink Horské služby se můžou návštěvníci hor dovolat také přímo. Je to celostátní jednotné číslo pro všechny oblasti Horské služby: +420 1210," dodal Tejnský.