Krnovský poklad se říká hrnci plnému mincí, který byl nalezen v roce 1947 při bourání jednoho z domů na náměstí. Navzdory poctivosti nálezců se asi čtyři desítky mincí během let z pokladu „vypařily“.

„Původně se našlo čtyři sta mincí s necelou padesátkou zlaťáků v hodně poškozené nádobě. Než se ale nález dostal přes několik úřadů do místního muzea, v průběhu padesátých let minulého století jich zbylo jen 363,“ uvedl při prezentaci výstavy Alexandr Michl-Bernard z krnovského muzea.

Ve sbírkách krnovského muzea jsou nejen mince, ale také bankovky a různá alternativní platidla jako třeba válečné potravinové lístky.

Objev krnovského pokladu byl pro historiky zajímavý především proto, že se v kolekci vyskytují nejčastěji nizozemské a francouzské mince z 16. až 18. století. Nejcennější částí pokladu je zřejmě zlatý dukát z přelomu 15. a 16. století z doby krále Vladislava Jagellonského a ozdobná medaile knížete Ludvíka III. z polského Brzegu, která je historickým unikátem.

HROZOVSKÝ POKLAD

Svůj poklad má nejen Krnov, ale i další města a obce. Je pozoruhodné, že Hrozová se svými patnácti obyvateli objevila nejen téměř nejstarší fresky v kraji, ale i jeden z nejvýznamnějších pokladů široko daleko.

Při provádění geologického průzkumu na břehu hrozovského potoka byly v květnu 1950 nalezeny bronzové mince. Pozoruhodné je, že všechny mince pocházely z oblasti Kartága, ale z různých dob, řeckých i byzantských. Nejstarší byla vyražená asi 200 let před Kristem, a nejmladší v sedmém století našeho letopočtu. Jedna z hrozovských mincí byla dříve archeologům a numizmatikům neznámá.

KRNOVSKÁ KNÍŽECÍ MINCOVNA

V Krnově se mince nejen ukrývaly, ztrácely a nacházely, ale také razily už v 15. století. Nejzajímavější krnovské mince jsou spojené s vládou rodu Hohenzollernů. Jiří Braniborsko-Ansbašský byl markrabě a krnovský kníže z franské protestantské větve Hohenzollernů.

Koupil Knížectví krnovské roku 1523, ale mince začal razit až jeho syn Jiří Bedřich. Vyhnal z Krnova katolický klér i řeholníky řádu minoritů. Roku 1557 jejich minoritský klášter nechal přeměnit na krnovskou mincovnu.

Ta během své existence vyprodukovala pestrou škálu mincí od honosných zlatých a stříbrných až po velké množství mincí drobných. Některé z nich jsou dnes mezi numismatiky velmi ceněné.

VYRAZILI REPLIKU KRNOVSKÉHO TOLARU

Právě z této doby Hohenzollernů pochází krnovský tolar z roku 1590, který České mincovně posloužil jako předloha pro ražbu repliky v rámci série Hold historickým mincovnám.

Ve sbírkách krnovského muzea jsou nejen mince, ale také bankovky a různá alternativní platidla jako třeba válečné potravinové lístky.Ve sbírkách krnovského muzea jsou nejen mince, ale také bankovky a různá alternativní platidla jako třeba válečné potravinové lístky.Autor: Deník / František Kuba

„Krnovské mince, ražené příslušníky hohenzollernského rodu v letech 1557-1621, vcelku věrně odrážejí složitý vývoj tehdejšího slezského mincovnictví. Zvláště vyšší reprezentační nominály pak nezapřou inspiraci starší mincovní tradicí ansbašské větve Hohenzollernů ve Francích. To je i případ krnovského tolaru z roku 1590, který se stal předlohou pro nejnovější repliku České mincovny,“ říká k tolaru historik a numismatik profesor Petr Vorel z Východočeského muzeav Pardubicích, který s Českou mincovnou dlouhodobě spolupracuje.

Zvláštností je výrobní postup repliky, při kterém je původní mince otisknuta do speciální hmoty. Otisk je chemickým procesem o několik milimetrů zvětšen a následně odlit do sádry.