Starosta Nových Heřminov Ludvík Drobný se snaží zmapovat kdy a proč se střídaly nápisy na nádražních budovách v Miloticích nad Opavou, v Nových Heřminovech a v Kunově. Hledání jména pro nádraží byl opravdu velmi složitý proces, protože snaha o dvojjazyčné nápisy se potkávala s rivalitou Heřminov a Milotic a také s rozmachem průmyslu v Kunově.

Erbersdorf v němčině znamená Heřminovy. Nádraží Milotice nad Opavou bylo postaveno v roce 1870. Obec Nové Heřminovy na svém webu zveřejnila nejstarší známou fotografii milotického nádraží, která vznikla po jeho dokončení. Na fasádě je nápis Ebersdorf Heřmany.

Po vybudování odbočné tratě z Milotic do Vrbna byl na fasádě ponechán pouze název Erbersdorf. Dnešní nádraží Nové Heřminovy bylo pojmenováno Kunov. A dnešní nádraží Kunov se jmenovalo Kunov Fabrik.

Nápis Erbersdorf neboli Heřminovy byl navíc dodatečně doplněný na Neu Erbersdorf neboli Nové Heřminovy, aby se to cestujícím nepletlo se Starými Heřminovy u Horního Benešova.

Jízdní řád bez Milotic

„Dnešní milotické nádraží leží na hranici katastrů dvou obcí Milotice a Nové Heřminovy. Původně byly v jízdním řádu pouze Heřminovy, ale o Miloticích tam nebyla ani zmínka. Proto si Milotičtí začali stěžovat, že taky chtějí být vidět na trati Krnov Olomouc, když už do jejich obce vedou koleje. To byl důvod, proč se to milotické nádraží přechodně jmenovalo také Erbersdorf - Milkendorf neboli Heřminovy – Milotice,“ popsal starosta Nových Heřminov Ludvík Drobný kuriózní spor o pojmenování milotického nádraží.

Pozdrav z Heřminova - Dochova

Kde ležela zastávka Dochov, o které mluvil v roce 1921 v parlamentu poslanec Hans Jokl? Podle wikipedie se Milotice nad Opavou v letech 1869 až 1890 jmenovaly Dochov.

„Nejspíš německý název Erbersdorf- Milkendorf jen přeložil do češtiny jako Heřminovy-Dochov. Stále ale pro mě zůstává záhadou, proč se Milotice na tak krátkou dobu, na pár let, přejmenovaly na Dochov. Nevím, kde se ten Dochov tak najednou vzal a kam zase zmizel. Existuje historická pohlednice, na které je fotografie parní lokomotivy před milotickým nádražím. Je na ní nápis Pozdrav z Heřminova – Dochova,“ upozornil starosta Drobný na další etapu, kdy se Miloticím říkalo Dochov.

Železniční tragédie: 18 mrtvých

Dvacetikilometrová lokální trať z Milotic přes Nové Heřminovy a Kunov do Vrbna byla uvedena do provozu v roce 1880, tedy o deset let později po dokončení trati z Krnova přes Milotice do Olomouce. Kdo by si pomyslel, že se na této lokálce v srpnu 1961 odehraje jedna z nejhorších železničních tragédií v naší historii. Ve Vrbně pod Pradědem se samovolně rozjely vagony naložené kládami a u Karlovic rozdrtily osobní vlak plný cestujících. Po nárazu začal hořet motorový vůz. Tato železniční tragédie si vyžádala 18 mrtvých.

Povodně 1997

Postavit trať do Vrbna v údolí řeky Opavy bylo nejlevnější řešení. Trať ale byla opakovaně poškozena povodněmi. Nejhůř dopadla při povodních v roce 1997, kdy byla celá zničená. Místy došlo k odplavení celého železničního tělesa. České dráhy a Ministerstvo dopravy veřejně deklarovaly, že neuvažují o obnovení provozu. Jen díky iniciativě místních producentů dřeva a nejvýznamnějších výrobců se podařilo najít řešení. OKD Doprava zajistila obnovu tratě pro nákladní i osobní dopravu. Je neuvěřitelné, že první vlak po obnovené trati projel už v prosinci 1997.