Kostel v malé obci pamatuje už sedm století. Jednolodní stavba má téměř čtvercový půdorys s odsazeným kněžištěm, přiléhajícím k východní straně lodi. Sakristie k němu byla přistavěna později a datum, kdy se tak stalo, není přesně dochováno. Z hřebene střechy kostelní lodi vyrůstá nevelká polygonální vížka se zvonem z roku 1766.

Koncem 18. století bylo při rekonstrukci kostela kněžiště zaklenuto pruskou klenbou, na kostelní lodi vyzdvižena zvonice a prolomena současná okna. Ke kostelní lodi ve východní části přiléhá čtyřboká sakristie a ze střechy lodi vyrůstá dřevěná polygonální zvonice se zvonem z roku 1766. V severní zdi kněžiště se nachází kamenné ostění zazděného lomeného původního portálu. Sakristie a kostelní loď jsou plochostropé. Od roku 1958 je zapsan na seznamu státem chráněných kulturních památek.

Kostel má stále funkční vzácné varhany

Kostel v Kružberku patří mezi nejstarší dochované ve Slezsku.

Kostel svatého Petra a Pavla  se může právem pochlubit plně funkčními varhanami z roku 1808, které jsou údajně nejstarší ve Slezsku. Unikátní jsou i největším počtem původních zachovalých prvků ve Slezsku. Jejich stavitelem byl varhanář Josef Sebastian Staudinger z Andělské Hory, který postavil ve Slezsku a na Moravě desítky varhan. Na podzim roku 2014 byly opraveny a jsou znovu v dokonalém stavu.

Autorství stavitele i stáří nástroje jednoznačně potvrdily nálezy dopisů varhanářova syna jeho otci, objeveny na vzdušnicích varhan během opravy. Sám varhanář nechal na jedné z desek nápis, kde uvádí, že nástroj postavil v roce 1808 Josef Staudinger.

Kostelní varhany už byly před tím opravovány několikrát

V roce 1826 na nich pracoval syn stavitele Fabian Sebastian Staudinger a v roce 1844 je naladil zakladatel krnovského varhanářství Franz Rieger. Během první světové války byly jejich kovové píšťaly použity k výrobě válečné munice a na neblahém stavu nástroje se negativně podepsaly i amatérské opravy ve 20. století. Varhany v kostele pak zmlkly na padesát let a nahradilo je harmonium.

O záchranu vzácného nástroje se postarali lidé kolem Davidova mlýna, kterým nebyl osud unikátního nástroje lhostejný. Na opravu se podařilo získat peníze z dotace programu rozvoje venkova a podpořily ji místní akční skupiny. Restauraci tohoto vzácného nástroje provedla roku 2014 krnovská restauratérská dílna Ivana Boka a opravenému nástroji požehnal ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz.

Varhany nemají na severní Moravě ani ve Slezsku konkurenci

Při srovnání s podobnými nástroji severní Moravy a Slezska kružberské varhany vyhrávají na celé čáře. Mají totiž největší podíl dochovaných původních rysů, což je ornamentální výzdoba skříně a působivé starobylé mramorování v zeleném a nafialovělém odstínu. Zlacené rostlinné ornamenty nad prospektovými píšťalami ukazují na počátky 19. století. Klínové měchy, vzdušnice, dřevěné píšťaly a klávesnice se spodními klávesami z tisového dřeva je z hlediska původností řadí mezi nejvzácnější hudební památky Moravskoslezského kraje klasicistní éry. Hodnotu nástroje násobí fakt, že je umístěn v zachovaném gotickém kostele, kterého necitlivé modernizace k jeho štěstí zcela minuly.