Krnovská rodačka Emma Kognitzki, rozená Enenkel, navštívila nejen hroby svých předků v Krnově, ale zastavila se také v Osoblaze na židovském hřbitově. Vzpomínala tam na bratry Schulhaberovi, u kterých jako mladá dívka ve třicátých letech pracovala. Její zaměstnavatelé Schulhaberovi patřili k zámožným krnovským rodinám židovského původu. Vlastnili dům před minoritským klášterem, ve kterém je dnes restaurace Hermes.

"Kromě práce prodavačky jsem měla za úkol umývat výlohy obchodu. Pan Viktor Schulhaber, který vedl obchod, mne u toho vždy rozesmíval různými žertíky. Byl to slušný člověk, platil mi sedmdesát korun týdně, zatímco běžná týdenní mzda prodavače se v té době pohybovala sotva okolo třiceti korun.

Jeho bratr Adolf byl sice spoluvlastníkem obchodu, ale v Krnově se příliš nezdržoval. Trávil většinu roku ve své vile v Itálii, ale dění v obchodě sledoval a řídil i na dálku. Každý týden si nechával prokuristou zasílat podrobné zprávy o hospodaření krnovského obchodu," vzpomínala Emma Kognitzki v Osoblaze nad náhrobkem s německým nápisem Wolf Schulhaber z Krnova. Společně s ní na židovské sousedy vzpomínal na hřbitově také osoblažský rodák JUDr. Lothar Schütz, kterému je 85 let.

Většina židů z Krnovska i Osoblažska byla zavražděna při holocaustu. Z podnikatelské rodiny Schulhaberových přežila jen česká katolická manželka Adolfa Schulhabera.Materiály v krnovském archivu dokládají, že manželka Adolfa Schulhabera se po válce snažila o restituci majetku po svému muži, který zahynul za holocaustu. Její žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že „Schulhaberovi přispívali ku germanisaci pohraničí".