V minulém dílu jsme sledovali dění v Krnově do 30. října 1918, kdy se sešli na krnovské radnici k poradě starosta Kienel s delegáty z okresů Jeseník, Bruntál a Krnov. Starosta Krnova byl v telefonickém spojení i s představiteli rýmařovského, šumperského a šternberského okresu. Všem zúčastněným bylo doporučeno založit lidové výbory podle krnovského vzoru.

NĚMECKÉ LIDOVÉ VÝBORY

Okamžitě tak byly oficiálně vyhlášeny čtyři německé lidové výbory, a sice pro Krnov, Jeseník, Bruntál a Opavu-měs᠆to, jež měly spolupracovat s lidovým výborem pro západní Slezsko a v případě potřeby také s okresy severní Moravy. Krnov, coby geograficky výhodně položené město, byl dočasně zplnomocněn zastupovat ostatní výbory v řešení bezodkladných otázek. Vedle dalších organizačních záležitostí stojí za zmínku, že si výbory odhlasovaly vydání provolání k místnímu obyvatelstvu.

Večerními vlaky se pak přespolní účastníci jednání na krnovské radnici vrátili do svých domovů. Výjimku tvořili ti, kteří se měli další den zúčastnit zasedání západoslezské hospodářské rady.

OBČANÉ SUDETENLANDU!

Silně nacionalistické provolání německého lidového výboru západního Slezska, vedeného krnovským starostou Johannem Kienelem, bylo v následujících dnech otištěno na stránkách krnovských novin: „Občané Sudetenlandu! Postavte se jako jeden muž za novou vládu Německého Rakouska a Sudetenlandu a buďte připraveni hájit kdekoli a bez prodlení její nařízení. Nepodléhejte vábení a slibům Čechů, kteří Vás lákají do své nové říše, aby Vás nakonec zahubili a zničili. Vaše děti a vnoučata by Vás proklínaly, pokud byste je neochránili před cizí mocí. Ze slovanské hrozby ale nemějte strach. Musí být zničena naší svornou vůlí. Zakládejte domobrany, abyste mohli v případech nouze sami zachovávat klid a pořádek.

Nevyhnutelná preventivní opatření k zajištění hmotného zabezpečení německého západního Slezska byla již projednána na společné schůzi okresních hospodářských rad Jeseníku, Bruntálu a Krnova. Za žádných okolností nedovolte, aby se potraviny vyvážely na slovanská území a byly tak ve prospěch našich nepřátel, tím spíše, že nám naše zásoby při zachování pevného pořádku zcela vystačí až do nejbližší sklizně. Myslete na svou přísahu: ,Nikdy se nenecháme začlenit do České říše!‘ Dokažte svými činy, že jste Němci, kteří svou rodnou hroudu nevydají napospas slovanské touze po moci. Neochvějně chraňte svou čest, odvahu a důstojnost v této těžké době a přísahejte, že zůstanete navěky Němci! “

VYVĚSTE VLAJKY: ČERNOU, ČERVENOU A ZLATOU

Jednou věcí byly politické proklamace, věcí druhou, a to podstatnější, zajištění základních životních potřeb místních obyvatel. Další kolo jednání proběhlo pod Kienelovým vedením na krnovské radnici i následující den 31. října. Tentokrát se zde setkali zástupci okresní hospodářské rady z Jeseníku, Bruntálu, Krnova a Opavy, představitelé politických stran i okresních úřadů a jim podřízených referentů pro výživu.

Předseda Kienel na úvod více než tříhodinového jednání informoval o vzniku státu Německé Rakousko a provincie Sudentenland. Dále pak s hrdostí dodal, že v této souvislosti nechal vyvěsit na městských budovách černo-červeno-zlaté vlajky.

NĚMCEM DO HLOUBI DUŠE NYNÍ A NAVŽDY!

Starostův projev pak pokračoval zhruba těmito slovy: „Povstala svobodná německá vlast a navzdory vší nouzi se naplnila naše touha, která nás přes světovou válku přenesla. Máme radost a současně pevnou odhodlanost, aby němectví přetrvalo navěky. Vznikla nám nová státní forma a na její znamení ozdobíme pokud možno co nejvíce domů v našem městě vlajkami nesoucími tři svaté barvy: černou, červenou a zlatou. Každý majitel domu nechť pokládá za čest, že se může spolupodílet na vnějším rázu města Krnova, který mu náleží. Němcem do hloubi duše nyní a navždy!“ Radniční sál zaplnil bouřlivý potlesk.

DOHLED NAD ZÁSOBAMI POTRAVIN

Poslanec Andratschke seznámil přítomné členy zasedání se stavem množství základních potravin, kterých, pokud budou dodržena všechna opatření ve veřejném hospodaření, mělo být pro všechny obyvatele dostatek. Zásobování měly mít i nadále na starost okresní úřady (hejtmanství). Od tohoto momentu byly ale pod dohledem okresních hospodářských rad, řízených rozhodnutím zemské hospodářské rady, jejímž úkolem bylo zabezpečit zásobování obyvatelstva nejen ke konci války, ale i po vyhlášení samostatnosti. Skládala se z šesti zástupců jednotlivých politických okresů, referentů pro výživu tří okresních hejtmanství (úřadů) a jednoho zástupce železnice. Kromě toho doplnil hospodářskou radu jeden německý zástupce z jazykově smíšených okresů. Jedním z hlavních bodů setkání byl zákaz vývozu potravin mimo území obývaná německým obyvatelstvem. Dále byl ustanoven dohled nejen nad veškerými potravinami, pocházejícími z válečného obilního ústavu, zpeněžovatelny dobytka a zásobovacích společností v německém západním Slezsku, ale také nad komoditami, jakými byly například uhlí, zemní olej anebo sůl.

JAKUB MAMULA