Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzácné brouky našli na odkališti u skládky

Laik předpokládá, že vzácné rostliny a živočichy musíme hledat jen v neporušené panenské přírodě. Přírodovědci Leo Bureš a Petr Meca nečekaně našli cenné druhy hned vedle hornobenešovské skládky.

6.11.2016
SDÍLEJ:

Hornobenešovské odkaliště vzniklo při těžbě zinku a olova. Jde o unikátní biotop bez ohledu na to, zda vznikl přírodními procesy, nebo ho vytvořil člověk.Foto: Leo Bureš

Leo Bureše a Petra Mecu při dvou průzkumech hornobenešovské skládky čekalo překvapení. V těsném sousedství skládky našli mimořádně vzácné druhy brouků, které se nikde jinde v širokém okolí nevyskytují.

„Jedná se o dva druhy majek a tři druhy svižníků. Konkrétně je to majka obecná, majka fialová, svižník písčinný, svižník polní a svižník zvrhlý, pro které jsou příznivým biotopem obnažené písky bývalých odkališť," představili svůj nečekaný objev Leo Bureš a Petr Meca.

Broukům vyhovují písky, které v Horním Benešově nezanechala příroda, ale vznikly při oddělování zinkové a olověné rudy od hlušiny. Droba vytěžená z hlubinného dolu se po rozemletí třídila vodou s bublinkami vzduchu. Při tomto procesu vzniklo přeplavné odkaliště plné šedé, jemné, práškovité, zcela inertní drti bez humusu a bez živin, která jen velmi pomalu zarůstá vegetací. Nikde široko daleko takové biotopy nejsou.

.

Zleva: Svižník písčinný, Svižník polní, Svižník zvrhlý a Majka obecná.

„Je to srovnatelné například s přírodními písky u Bzence nebo na Pardubicku. Ty jsou ovšem zákonem chráněné jako přírodní památky nebo rezervace. Přírodní písčiny patří totiž k nejohroženějším biotopům střední Evropy.

Unikátní biotop samozřejmě umožňuje existenci unikátních živočichů. To má logiku," uvedli Bureš s Mecou s tím, že o tak unikátní lokalitu se vzácnými druhy živočichů je nutné pečovat, ať už vznikla přírodními procesy, nebo činností člověka.

Tím se otevřela otázka: jak ochránit jejich životní prostředí a unikátní biotop?

Střet zájmů na skládce

Pokud by v Horním Benešově pozůstatky těžby časem zarostly vegetací, je jisté, že vzácní svižníci a majky by záhy z lokality vymizeli. Rozšíření hornobenešovské skládky sice v dohledné době nebude do biotopů vzácných brouků zasahovat, ale v budoucnosti se počítá s využitím i těchto ploch.

„Vyvstal názorný střet zájmů. Na jedné straně potřeba skládku podle schváleného plánu rozšiřovat, na druhé straně je ovšem potřeba zachovat objevené populace vzácných a chráněných druhů brouků. Podobné střety se v české současnosti řeší všelijak," dodali Leo Bureš a Petr Meca s tím, že v případě skládky v Horním Benešově došlo k nečekané a pro ochranu přírody neobvykle příznivé situaci.

.

Zajímavý experiment vyšel. Skrývka horní vrstvy odkaliště měla vyzkoušet, zda je možné obnovit a udržovat unikátní biotop, který vznikl na vytěžené, rozemleté a přeplavené hlušině. Experiment ukázal cestu, jak rozšiřovat skládku a současně zde zajistit trvalou existenci vzácných brouků. Leo Bureš

Příkladná pomoc provozovatele skládky

Od roku 1999 byl v Horním Benešově uložen milion tun odpadu, převážně z okresu Bruntál, ale i z průmyslových podniků Ostravska. V současnosti tu denně přibývá nejméně 150 tun. Proto musí být skládka podle dlouhodobého plánu rozšířena a musí být založeno nové těleso.

Provozovatel skládky, společnost SMOLO HB, je ochoten tuto situaci řešit ve spolupráci s odborníky. Našli společnou řeč především díky vstřícnosti jednatele společnosti Petra Doležela.

V blízkosti míst s výskytem nejvzácnějšího svižníka písčinného byly letos v červenci vykáceny náletové dřeviny a velký stroj ze skládky – nakladač Volvo H120 – upravil povrch podle požadavků přítomných zoologů. Vše proběhlo na pozemku společnosti SMOLO za osobní asistence jednatele společnosti Petra Doležela.

Jak skrývka pomůže svižníkům?

„Skrývka povrchu flotačních písků zarůstajících vegetací měla dva cíle: jednak rozšířit biotop nejvzácnějšího svižníka, jednak pro budoucnost vyzkoušet možnosti obnovy a udržování těchto unikátních biotopů.

Tím by se otevřela další možná řešení při rozšiřování skládky i pro záchranu a zajištění trvalé existence vzácných brouků," popsali přírodovědci Leo Bureš a Petr Meca, jak nebývale vstřícný přístup společnosti SMOLO HB pomáhá najít racionální východisko při konfliktu zájmů.

.

Hornobenešovská od roku 1999 přijímá odpady nejen 
z Bruntálska a Vrbenska, ale také z průmyslových podniků Ostravska. foto: archiv

Experiment vyšel!

„Před zveřejněním jsme si počkali na výsledek našeho společného experimentu. Po necelých čtyřech měsících můžeme potvrdit, že vyšel. Svižníci i majky novou obnaženou plochu rychle osídlili," uzavřeli přírodovědci Bureš a Meca s tím, že za takový přístup si provozovatel hornobenešovské skládky zaslouží pochvalu. Může být inspirací také pro ostatní, že ochranu přírody lze skloubit i s takovými projety, jako je skládka odpadu.

Autor: František Kuba

6.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Babí léto v Ostravě, 18. říjen 2017. Ilustrační foto.
18

Babí léto v Ostravě. V kraji meteorologové naměřili víc než 22 stupňů

Žáčci třídy 1.B Základní školy Bruntál, Jesenická 10, se svou třídní učitelkou Evou Kostrůnkovou.

Představujeme prvňáky ZŠ Bruntál, Jesenická

V celorepublikové soutěži kraj reprezentuje Havlík

V každém kraji je v těchto dnech vyhlašován vítěz soutěže Vodafone Odpovědná firma roku 2017. V Moravskoslezském kraji vyhlásily jako nejodpovědnější společnost výrobce tyčinek se sýrem a solí Havlík Opal.

Petr Kameník: Zranění útočníci nám citelně chybí

/ROZHOVOR/ Rýmařov se v posledním kole MSFL představil na půdě Petřkovic. Byť proti ostravskému celku v sobotu odpoledne nepodal špatný výkon, nakonec hosté prohráli 2:3.

Havárie ústředny vyřadila z provozu telefony na radnici

Od „pátku třináctého“ je mimo provoz nejen přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně, ale také telefonní ústředna v budově krnovské radnice.

Krnov obnovil jednání o bývalé slévárně

Pětihektarový pozemek po zbořené krnovské slévárně stále čeká na své využití. Majitel pozemků po Slezské komerční slévárně (SKS), firma Fascination, loni nabídla městu Krnov pět hektarů za 15 milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení