Díky občanskému sdružení Společnost Sahadža jóga, které v Bruntále působí již skoro 10 let, přijíždí do našeho města v rámci svého třítýdenního turné po České republice mistr tanečního stylu Kučipudi a ve světě uznávaný tanečník Sandeep Bodhanker. Tento mladý a velice talentovaný umělec vystoupí ve Společenském domě dne 27. 9. v 17.30 hodin právě díky pozvání bruntálského sdružení.

Abychom Sandeepa trochu našemu publiku představili, položili jsme mu pár otázek:

Sandeepe, můžeš nám, prosím, více říci o sobě?

Narodil jsem se 25. února 1985. Moji rodiče říkají, že jsem byl mírným dítětem, milujícím a aktivním chlapcem. Bezproblémový kluk. Mnoho a mnoho lidí mne už jako malého kluka brávalo ven a já jsem nikdy neplakal, namísto toho si užíval.

Učil jsem se v Aksharaabhyasam v Basaru (Basar je klášter Šrí Sarasvati, kde jsou velice malé děti z hinduistických rodin a učí se první abecedě, jedná se o tradici). Protože jsem se narodil do brahmínské rodiny, chodíval jsem denně každé ráno do kláštera Šrí Hanumana vykonat pravidelný obřad uctívání. Své základní vzdělání jsem získal v St. Mary`s High School v Nizamabadu. Další vyšší vzdělání jsem dokončil ve Vasu High School také ve stejnojmenném městě. Strávil jsem dětství s rodiči a mými tanečními učiteli. Spoustu legrace jsem si užil právě s nimi a mým otcem.

Nikdy bych se nestal tanečním umělcem, kdyby můj otec ve mně nerozeznal talent a nepovzbuzoval mě už od dětství. I když můj otec sám není profesionálním umělcem, hraje na harmonium a hrál v několika divadelních rolích během svého studia. Jako milovník umění si přál, aby jeho syn byl právě umělcem. Můj otec mne brával do kina a když jsme se vrátili, pouštěl jsem si hudbu a začal tancovat. Viděl, že mám opravdovou vášeň pro umění a nasměroval mne na klasickou dráhu.

Kde a kdy bylo tvé první představení? Jak ses cítil před svou první show?

Moje první taneční představení bylo na narozeniny indického božstva Šrí Krišny 8. září 1991, které organizoval Sankar Bharathi v Nizamabadu a jmenovalo se „Bala Gokulam”. Bylo mi tenkrát 9 let a jednalo se o dětské představení, kdy jsem měl přečíst a zahrát dvě části ze známého indického eposu Bhagavadgíta. Nejenže jsem obě části přečetl i s pohyby rukou (mudras) a obličejovým vyjádřením, vysvětlil jsem i význam těchto slok. Vzpomínám si na pocit extrémní radosti a vzrušení před a po vystoupení a nikdy nezapomenu na úžasnou podporu mých rodičů a tanečních učitelů.

Co tě inspirovalo zůstat u tak zvláštní profese? Rozhodl jsi se od dětství, že tohle je to, co by jsi chtěl v životě dělat?

Pro mne osobně je láska mého otce pro umění velkou inspirací už od mého dětství a potom také slova mých učitelů, která se pro mne stala inspirací během studia. V povolání učitele mne inspirují studenti z jiných zemí: jejich vlastní odevzdání, touha se učit, láska pro Kučipudi a studium do hloubky. Samotného mne to inspiruje k vyhledávání dalších informací o umění a mohl bych se i více naučit. Moje vášeň a úsilí přinést národní hrdost, bohaté dědictví naší kultury je dalším podnětem, které mi dává sílu účinkovat a činí mne pyšným na moji zemi a kulturu.

Co vyjadřuješ svou prací, tedy tancem?

Indický tanec je mezinárodním jazykem, komunikujícím na témata, týkající se rozvoje lidstva. Snažím se používat tanec jako cestu k budování mostů napříč kulturami, emocemi a osobními hranicemi. Nejenom já, ale také moji studenti tancují pro mír a mezinárodní sjednocení (spojení).

Kolik tanečních stylů znáš? Dosáhl jsi nějakých titulů v těchto tanečních stylech?

Jako student jsem cítil vášeň pro oba styly - jak Kučipudi, tak Bharata Natyam. Studoval jsem oba až k dosažení diplomu (BA). Potom jsem se rozhodl specializovat se na Kučipudi a zakončit studium získáním titulu Phd. Učím se rád o každém tanečním stylu – zvláště tradičním, národním. Ačkoliv jsem studoval tanec velice intenzívně, následuji tvrzení, že nevím nic a pochopil jsem pouze kapku v nekonečném oceánu.

Kolik tanečních realizačních tour jsi doposud udělal a kolik zemí jsi navštívil?

Moje první taneční sólo představení bylo v roce 1991. Od té doby jsem jezdil po Indii, účinkoval v nejrůznějších oblastech, na soutěžích a festivalech ve státech Indie jako i v mnoha nejrůznějších zemích světa. S požehnáním mého duchovního učitele, Šrí Mátadží Nirmala Déví, jsem začal první světovou tour v roce 2008. Začala v lednu ve Velké Británii a zakončil jsem ji v prosinci 2008. Tuto tour jsem pojmenoval „Rytmus života 2008” a také byla organizována v různých zemích na 5 kontinentech. Hlavním důvodem této světové kulturní tour bylo propagovat bohaté dědictví Indie celému světu a dovolit divákům vnímat duchovní podstatu Indie.

Vladimír Hradil