Josef Pfitzner se narodil v Petrovicích v sudetoněmecké rodině ševce. Hovořil česky i německy. Za první republiky se vypracoval na uznávaného historika a profesora na katedře východoevropských dějin Německé univerzity v Praze.
Jeho práce si vážili čeští i němečtí kolegové. Jeho badatelského přínosu si cenil dokonce i prezident Masaryk. Přesto tento intelektuál vědec ve třicátých letech přijal za svůj světonázor nacistickou ideologii. Vstoupil do sudetoněmecké strany, řečnil na shromážděních a podporoval politickou kariéru Konráda Henleina.
Osobně vítal Hitlera na Pražském hradě
Pfitzner byl v roce 1938 zvolen do pražského zastupitelstva za sudetoněmeckou stranu a o rok později už osobně vítal Adolfa Hitlera na Pražském hradě jako „zachránce pražských Němců". Přestože nacistická cenzura vyřadila z veřejných knihoven některá Pfitznerova raná díla, například o historii Polska, jeho politické kariéře to neuškodilo.
Byl jmenován náměstkem primátora. Je faktem, že na statečného primátora Otakara Klapku činil nátlak a vyhrožoval mu, ale nikdy se nepodařilo prokázat, že by měl podíl na jeho zatčení a popravě.
Když pražského primátora Otakara Klapku nacisté popravili za podporu československého odboje, většinu jeho pravomocí převzal právě Pfitzner. Čeští Pražané ho za protektorátu vnímali jako zrádce, cenzora, nacistu a germanizátora, který řídil přejmenování ulic, odstraňování židovských památek i „závadných" památníků.
Pfitzner oplakával Heydricha, neotřesitelně věřil Vůdci a nepřipouštěl si, že by Německo válku mohlo prohrát.
Až když se v dubnu 1945 přiblížil konec války a Třetí říše, poslal Pfitzner svou rodinu poslal do bezpečí do Rakouska. Jeho nejmladší syn Geri byl teprve dvouleté dítě.
Veřejná poprava
Pfitzner z Prahy uprchl 8. května 1945 a byl zadržen Američany. Ti ho vydali československým úřadům. Při výsleších Pfitzner vystupoval sebejistě a hájil se tím, že jen poslouchal příkazy a musel roli fanatického nacisty přijmout jen pod tlakem okolností.
Žaloba byla založena na Pfitznerově roli v sudetoněmecké straně a v nacistické NSDAP. Byl obžalován za svůj podíl na odtržení pohraničí. Odstraňování židovských památek a památníků, které nařídil, bylo kvalifikováno jako poškozování majetku hlavního města Prahy.
Mimořádný lidový soud vynesl trest smrti na základě dekretu prezidenta o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů. Pfitzner byl 6. září 1945 po půl sedmé večer na náměstí na Pankráci veřejně popraven oběšením. Podle odhadů popravu sledovalo 30 až 50 tisíc lidí včetně malých dětí, což vyvolalo negativní reakce tisku.
