„Jan na protest proti přizpůsobování se ztrátě svobody i suverenity pod pásy ruských tanků obětoval to nejcennější. A já jsem si nikdy nepomyslel, že by se to ještě někdy mohlo ve Evropě opakovat…,“ říká ostravský autor knihy o jeho osudu Oldřich Šuleř mladší s tím, že na Ukrajině zase začali umírat nevinní lidé při obraně státnosti kvůli stejnému agresorovi, Rusku.
„Pošlapává mezinárodní právo a dopouští se zločinů proti lidskosti. Dnes už víme, k čemu vede lhostejnost, licoměrnost a pokrytectví. Nedovolme proto našim politikům, aby na to zapomněli, ustoupili, nechali se zastrašit, přizpůsobili se nebo to dokonce podporovali,“ nechal se slyšet Šuleř.
Jeho rodina ostatně doplatila v 60. a 70. letech na příjezd ruských tanků a okupaci persekucemi. Veřejnosti vzkázal: „Dnes jsem Ukrajinec!“
Vzpomínky pamětníka
V publikaci nazvané V očích měli plameny vzpomněl smrt Zajíce z pohledu jednapadesát let mlčícího pamětníka (spolužáka této živé pochodně ze šumperské průmyslovky i jediného přímého účastníka upálení) Jana Nykla z beskydské osady Janovice – Bystré. Do světa se taky dostala některá fakta poprvé.
Deník před dvěma lety získal exkluzivní zpověď Jana Nykla, který při příležitosti letošního výročí kamarádova činu v roce 2020 vystoupil na veřejnosti. „Jane, vstávej, jedu se upálit!“ vzpomínal Nykl na ráno 25. února 1969.
Večer předtím oslavil teprve šestnácté narozeniny a uvedenými slovy ho budil o tři roky starší kamarád a spolužák ze šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. Prý stejný „průserář“ jako Nykl, jenomže s daleko lepším školním prospěchem i renomé.
„Honza si to nechával celých jednapadesát let pro sebe. Vedla ho k tomu marná snaha odradit staršího kamaráda od zoufalého činu, obviňování, že mu v upálení nezabránil, stíhání pro napomáhání k sebevraždě, nátlak tajné politické policie…“ uvedl už před vydáním knihy Šuleř. Jan Nykl byl v únoru devětašedesátého roku jediným přímým účastníkem Zajícova činu - VÍCE ZDE.