Nacističtí Němci se zde pokusili v našem regionu násilím převzít moc už týden před podpisem Mnichovské dohody 29. září 1938. Ta odtržení Československého pohraničí zlegalizovala.
Masakr v Liptani dodnes připomíná památník v obci a pamětní deska na domě, kde k události došlo. Připomenout si události staré sedmdesát sedm let přijeli v neděli 20. září i zástupci jednoty Československé obce legionářské Bruntál. Uctili památku šesti zavražděných příslušníků četnické stanice v Liptani a položili kytice k místnímu pomníku.
Místní henleinovská bojůvka ordnerů povraždila v Liptani tři četníky a tři členy finančních oddílů Stráže obrany státu.
Zfanatizovaní henleinovci odzbrojili čtyři četníky ve stanici, kteří se pod pohrůžkou smrti vzdali přesile. Před četnickou stanicí a na návsi se utvořila skrumáž, když zrovna přijížděl motocykl se dvěma členy české finanční stráže. Henleinovci jim zastoupili cestu.
Strážníkům se podařilo vběhnout do stanice, protože nevěděli, že už je obsazená Němci. Dodnes nevíme, ze které strany padl první výstřel. Ve zmatečné palbě byli zraněni tři Němci. To rozběsnilo hlavního organizátora Alfreda Seliga, který odzbrojené četníky do jednoho postřílel.
Mezi zavražděnými byli otcové rodin. Nejmladším bylo 28 let.
