V tehdejším Lisovnách nových hmot vznikla celá řada zajímavých a praktických vynálezů, o něž se zasloužil také vrbenský obyvatel František Langer, který vzpomínal: „V sedmdesátých letech přišla technologie snažící se vytlačit výrobu z termosetů. Plasty měly lepší předpoklady pro zvýšení produktivity produkce i celého procesu výroby výlisků z plastů."

S jeho vynálezy se setkal snad každý obyvatel země. Například vymyslel zařízení pro opracování součásti plynové masky, za minulého režimu tak rozšířené. Komunisté tehdy ze strachu z napadení západními státy dbali na civilní obranu obyvatelstva, pravidelně ho podrobovali cvičením právě s plynovými maskami. Proto se s výliskem setkal, aniž to třeba věděl, každý z tehdejších Čechů a Slováků.

František Langer vymyslel opracování takzvaného sedla ventilu do plynové masky. To bylo třeba po vylisování pečlivě upravit, a než se začal užívat v lisovnách vynález Františka Langera, lisařky to musely dělat nožem ručně. Lisařky pracovaly s noži ostrými jako břitva, a nebylo tedy žádnou výjimkou, že se při práci pořádně dořezaly. „A potom chodily za námi, říkaly, dělejte s tím něco, dívejte se, jak se nadřeme s knejpem, jak se v lisovnách ostrému noži říkalo," líčil Langer. Vynález práci nejen usnadnil, ale i zkvalitnil a výrazně zrychlil. Především zajistil bezpečnost žen lisařek.

Ve vrbenských lisovnách pracoval František Langer celý život, od chvíle, co vystudoval. Z Vrbna pod Pradědem odešel jen na posledních osm let před důchodem, vlastně jen přešel do závodu vrbenských lisoven v Bruntále.

„Začínal jsem v automatizaci procesu vstřikování, poté jsem přešel do vývoje výlisků a forem. To byla naprostá novinka. Drželi jsme se na špici, spolupracovali jsme se zahraničními fi rmami a to přes to, že se i dodavatelé z ciziny snažili dostat s plasty na náš trh," uvedl Langer, který přiznal, že díky větším materiálním možnos tem byly zahraniční výrobky kolikrát i lepší než ty domácí.

V životě zkonstruoval František Langer desítky, a možná i stovky různých výrobků. Setkali se s nimi třeba železničáři, horníci nebo i stavebníci, a to v případě plastových přileb. Z programu pro armádu to byl nejen ventil plynové masky, ale třeba i ruční granát. „Svět a hlavně Spojené státy americké jsme tehdy napadali za to, že používají granáty s kuličkami. Nikdo mimo několik zasvěcených nevěděl, že my do granátů ve Vrbně pod Pradědem ládujeme smotané dráty. A ty nebyly o nic méně nebezpečné," upozornil Langer.

Návrhář vzpomíná, jak se za komunistů zbrojní program pečlivě tajil. Plány byly přísně tajné, razítkovaly se, zamykaly i pečetily a vydávaly se pouze proti podpisu. „Když se po revoluci v roce 1989 likvidovaly archivy, začaly se i tajné plány vozit do kotelny. Stalo se, že některé papíry nestačily shořet, vyletěly komínem, a lidé ty tajné materiály sbírali na poli za Vrbnem," prozradil Langer.

Některé vynálezy návrháře Langera

= Plovák automobilu pro vůz Škoda 100 a Škoda 120
= Tvárnice vyrobená galvanoplastikou
= Tlačítka a součásti zásuvek
= Žiletkové holicí strojky
= Ruční granát a rukojeť pistole
= Sedlo ventilu plynové masky
= Kráječ vajec