Zkrášlovací spolek Suchá Rudná zve veřejnost k prohlídce kaple, která hostí expozici Zlatorudná krajina o dolování zlata v okolí i ukázky, co archeologové zjistili o práci zlatokopů v Suché Rudné ve 13. století. „Na kapli jsou telefonní čísla. Stačí zavolat a hned přijde někdo, kdo kapli odemkne a provede vás,“ vzkazuje za organizátory Jan Peřinka. , uspořádaná Národním památkovým ústavem v Ostravě, Zkrášlovacím spolkem Suchá Rudná a obcí Světlá Hora. Zahájena byla v Suché Rudné dne 5. srpna.

Zlato se těžilo z křemenných žil, které prostupovaly horninu, nebo se získávalo rýžováním naplavenin. Zlatonosná ruda se těžila v šachtách a štolách. Ta se po rozemletí promývala vodou, protože zlato jako jeden z nejtěžších prvků se usazovalo na dně žlabů či rýžovnických misek. Zlatonosné sedimenty vznikaly ze zvětralých hornin. V Suché Rudné se zlato intenzivně dobývalo už ve 13. rýžováním i měkkým dolováním. Přímo v Suchá Rudné je rozsáhlé středověké důlní dílo Buttermilch - Podmáslí. Zlatokopové, kteří při hledání zlata narazili na staré dobývky nebo přerýžované sedimenty, zřejmě používali hlášku: tady už někdo slíznul smetanu, a na nás zbylo jen podmáslí. Dobývky Podmáslí, Měkká žíla a Velká žíla a jsou v seznamu státem chráněných nemovitých kulturních památek.