A k 1. září 2015 by rád přesunul do Bruntálu i veškeré studenty a kantory z Vrbna. Což nese nelibě minimálně na dvanáct procent dospělých obyvatel Vrbna, kteří připojili své podpisy pod petici, vyzývající k zachování jediné střední škole ve městě.

Studenti mají obavy

„Studuji v tercii. S kamarádkami jsme namalovali transparent, abychom zachránili gymnázium ve Vrbně pod Pradědem," řekla studentka Melánie Šenkárová ve středu 9. dubna vpodvečer ve vrbenském středisku Střecha, kde se studenti, rodiče a pedagogové sešli společně s vedením radnice a zástupci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Téma setkání bylo jasné: problematika uzavření školní budovy na náměstí Sv. Michala.

„Studovat vrbenské gymnázium bych chtěla, bojím se ale, že nám ho zruší," uvedla například žákyně vrbenské základní školy Zuzana Sakalová.

Dojíždění přijde na několik tisíc korun

Podle slov náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Věry Palkové nejde však o zrušení vrbenského gymnázia, jen o jeho sloučení s gymnáziem bruntálským. Věra Palková zdůraznila, že do Vrbna pod Pradědem nepřijela během dvouhodinové schůze rozhodnout o osudu tamního gymnázia, ale vyslechnout hlasy, odmítající sloučení školy s Bruntálem.

Rodiče si stěžovali, že jejich děti stráví denně dvě hodiny na cestách z Vrbna do Bruntálu a zpět. Navíc jízdné také není zadarmo. Cesta autobusem vyjde na 36 korun, s „průkazkou" by školáci cestovali za 27 korun, což vychází tam a zpět na 54 korun denně. Pokud odpočítáme prázdniny, vyjde dojíždění zhruba na dvanáct tisíc korun ročně.

Školy bojují o žáky

Náměstkyně Palková se velice podivovala, proč vystupují vrbenští obyvatelé pro záchranu svého gymnázia až nyní, když na kraji tuto problematiku řešili už před dvěma lety.

„Situace provázející optimalizační projekt probíhala několik let. Je výsledkem dramatického poklesu žáků středních škol," vysvětlila Palková. Dodala, že hrozí situace, kdy by byl v regionu velký počet středních škol s minimem žáků a snižovala by se úroveň jejich vzdělávání.

„Jedním z důvodů je, že se školy přetahují o žáky, protože každý žák je nositelem takzvaného normativu. Pokud pak školy chtějí obstát v konkurenci ostatních, ředitelé a učitelé se podbízejí žákům. Žáci nic nemusejí umět, nic nemusejí dokazovat, kvůli normativu se dostanou tam, kam si přejí. Školy, které si dříve vybíraly žáky a měly náročné požadavky, v této situaci prostě jen přijali každého, který přišel," popsala situaci náměstkyně.

Věra Palková zdůraznila, že krajský úřad nehodlá v dalších letech dotovat vrbenské pracoviště bruntálského gymnázia milionem a půl korun ze svého rozpočtu na úkor jiných. Je ale nadále připravena jednat s vrbenskou radnicí, zda se bude chtít na financování chodu vrbenské střední školy podílet.

Nechce, aby dcera trávila dětství na cestách

Vrásky na čele nyní přidělává plánované uzavření vrbenského sportovního gymnázia a jeho přesun do Bruntálu nejen vrbenským obyvatelům, ale i lidem z okolních obcí. Příkladem je Radka Chudová, starostka Karlovy Studánky.

Chudová je zároveň maminkou dvou nadaných děvčat. Starší dcera již vystudovala vrbenské sportovní gymnázium s velice dobrými výsledky. Mladší dcera také chtěla studovat ve Vrbně pod Pradědem. I když mohla nastoupit po páté třídě základní školy do prvního ročníku osmiletého gymnázia ve Vrbně, raději chodí dál na základní školu.

„Kvalita výuky současného gymnázia je myslím na skvělé úrovni. Mladší dcera bohužel do Vrbna pod Pradědem nenastoupila, a to jen proto, že se tu již dva roky otevřeně hovoří o tom, co a jak s gymnáziem bude dále," líčila Radka Chudová. Její dcera tak dojíždí do Vrbna, ne na gymnázium, ale na základní školu.

„Město Vrbno pod Pradědem se nyní třeba snaží rozvíjet lyžařský areál, ale pro koho to bude dělat, když tu nebudou lidé, když z města odejdou?" ptala se Chudová. Upozornila, že Karlova Studánka má jen malotřídní školu. Před dvěma lety sedm dětí vycházelo malotřídku a chtělo studovat vrbenské gymnázium.

„Nebylo jim to umožněno," dodala Chudová, která by nerada, aby její dcerka dojížděla denně do Bruntálu. Sama strávila v dětství dvě hodiny cestami do a ze školy. „Co můžeme udělat my, aby bylo možno najít cestu pro zachování školy?" ptala se starostka. Definitivní řešení ale nepadlo.