Rok byly vrbenské sklárny zavřené kvůli krachu mateřské společnosti Crystalex a.s. Po dvanácti měsících se začíná blýskat v závodu na lepší časy, část výroby skla znovu rozjela ve Vrbně pod Pradědem akciová společnost Crystal Bohemia Poděbrady, a.s. vedoucím provozu jmenovala dřívějšího ředitele Zdeňka Valentu.
„Stanovili jsme si priority, kdy a co nejprve začneme vyrábět, kdy rozjedeme fabriku. To lze pouze tehdy, pokud máme zakázky na konkrétní sortiment a odběratele,“ řekl Deníku vedoucí provozu vrbenských skláren Zdeněk Valenta. Vrbenská sklárna se zabývá ruční výrobou skla a dekorací automatických kalíšků. Kalíšky vyrábí v Novém Boru i jinde a do vrbenských skláren je přivážejí k dopracování.
První zakázky z Ruska
První zakázky se podařilo získat pro ruský trh, a to nejen na období prvního kvartálu letošního roku. „Proto jsme se rozhodli rozjet výrobu dekorace automatických kalíšků,“ potvrdil Zdeněk Valenta. Do skláren přijali sedm malířek skla, zaměstnance obsluhující speciální stroje a techniku, na sítotisk a další profese, aby mohli dekoraci provádět.
Ze čtyř pracovníků fungujících donedávna pod režimem insolvenčního správce nyní pracuje ve sklárnách dvaatřicet zaměstnanců. Vrbenská sklárna tak začala po roce znovu dýchat. „Hlavní je, že máme zakázky a vyrábíme. Nyní řešíme pouze záležitosti rozjezdu technického rázu. Třeba kotelna byla předimenzována a měla obrovskou spotřebu, s majiteli se dohodlo, že zrušíme velký kotel a uděláme menší, samoobslužné, které vytopí stejný prostor s menší spotřebou,“ konkretizoval Zdeněk Valenta.
Práce se na Bruntálsku hledá obtížně
Do práce ve sklárnách se velmi těšila malířka skla Monika Matušková: „To víte, že jsem strašně ráda, že se to tu rozjelo, že zase můžeme dělat a nemusíme sedět nečinně doma.“ Pracovnice sama práci na Vrbensku ani v jiných částech země v době uzavření skláren nesehnala. „Nemohla jsem sehnat žádnou práci, jen občas se podařila nějaká brigáda,“ doplnila spokojená sklářka.
Trn z paty vytrhnulo znovuotevření části výroby i dlouholeté, zkušené pracovnici skláren: „Do práce jsem se těšila i já, byla jsem po celou dobu, kdy byly sklárny zavřeny doma. Práce nebyla, byla jsem také pouze na brigádě. Doufám, že to tu vydrží co nejdéle,“ přála si Lenka Krejčí. Obě ženy malují sklenice, které z jejich rukou putují k vypálení do sklářské pece.
S rozjezdem výroby ve vrbenských sklárnách pomohli velkou měrou ředitel bruntálského úřadu práce Milan Horna a vedoucí oddělení trhu práce Tomáš Němec. „Na jednadvacet ze čtyřiadvaceti nově přijatých pracovníků nám úřad přidělil dotaci na mzdy. Jim patří náš dík. Vyšli nám ve všem vstříc,“ pochvaloval si vedoucí provozu Zdeněk Valenta.
„Naše spolupráce se sklárnami se datuje ještě do doby, kdy měla jiné starosti, a to byl nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Tehdy jsme sklárnám pomáhali, takzvanou nespecifickou rekvalifikací uchazečů o zaměstnání přímo ve sklárnách. S bývalým ředitelem, dnes vedoucím provozu Zdeňkem Valentou jsme potom řešili situaci ve sklárnách ještě před jejich zavřením.
Již tehdy měl pan ředitel příslib, že pokud se podaří sklárnu po prodeji novému vlastníkovi rozběhnout, bude mít plnou podporu úřadu práce. Koncem loňského roku, po obdržení žádosti o příspěvek na vytvoření nových pracovních míst ve sklárnách, jsme v předvánočním čase stihli zpracovat odborný posudek.
Svolat poradní sbor ředitele úřadu práce, který se podle zákona vyjadřuje k žádosti a v souladu se zákonem o zaměstnanosti podepsat patřičné smlouvy, tak aby mohlo 24 zaměstnanců nastoupit do skláren.
Všechno bylo zvládnuto v neskutečně krátkém čase a já jsem rád, že se to podařilo. Na Vrbensku se rozjel staronový zaměstnavatel a věřím, že počet nových pracovních míst ve sklárnách se bude nadále zvyšovat. Vrbenský region potřebuje nová pracovní místa jako sůl.
Na závěr bych rád připomněl,že všechna pracovní místa jsou podporována ze strukturálního fondu Evropské unie a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.“
