Předválečná litina sice byl mimořádně kvalitní materiál, a často je v lepším stavu než nekvalitní polská litina z padesátých let, ale stejně se její životnost chýlí ke konci. Na páteřním vodovodním řadu sice došlo pouze ke dvěma poruchám za posledních 15 let, což je výborná statistika a téměř bezporuchový stav, ale jinak je krnovský vodovod časovaná bomba. Krnovské vodovody a kanalizace (KVaK) nemají zájem rozkopat celé město, a snaží se situaci řešit vyvložkováním starých kovových trubek polyuretanem o menším průměru. V trubce z tohoto materiálu se neusazují nečistoty, takže stejnou službu splní i trubka s užším průřezem.
„Nejtěžší je domluvit se se správci ostatních sítí. Klademe to divně, protože se nedokážeme domluvit.Na Žižkově ulici nám například teplo z teplovodu způsobuje desítky poruch, nebo když se houfně pokládaly kabely na internet a kabelovku na ulicích Budovatelů i Hřbitovní, nikoho netrápilo, že přímo pod tím je náš vodovod. Asi 140 metrů těchto kabelů je vedeno přesně nad trasou vodovodu. Neumíme se domluvit ani na termínech výkopů ani s majiteli chodníků a vozovek. My síťaři si prostě mezi sebou nerozumíme,“ povzdechla si ředitelka Krnovských vodovodů a kanalizací Eva Šindelářová.
Na vodovod je napojeno 99,5 procenta krnovských domácností. „Těch pár domků bez vodovodní přípojky má většinou vlastní studnu s užitkovou vodou na umývání a praní, a pitnou vodu si kupují balenou. Většinou jde o okrajové části v Krásných Loučkách nebo Na Břehu,“ zrekapitulovala poměr studnařů a uživatelů vodovodu Šindelářová.
Problémem jsou odběrová místa typu Karnola, kde jsou rozvody dimenzovány na velký odběr, ale dnes po uzavření fabriky tam stojí voda v trubkách. V takových případech je potřeba před odebráním kontrolního vzorku vodu dlouho odpouštět, aby výsledek nebyl zkreslený.
Krnovská voda je ve srovnání s ostatními městy mimořádně levná a kvalitní. Obecně je kvalita krnovské vody velmi blízko kojenecké vodě. Voda z kosteleckého prameniště po zbavení radonu má parametry kojenecké vody až do chvíle, než se chloruje. Voda z prameniště zlatá Opavice má dusičnany dlouhodobě na hranici normy pro kojeneckou vodu.
„Ve srovnání s jinými městy vodu chlorujeme velmi málo. Komu chlor vadí, stačí, když nechá vodu chvilku odstát, až úplně vyprchá. Voda z Opavice se dnes také zbavuje manganu, ale od roku 1940 do roku 1975 tekla vodovodem bez této úpravy. Z těch dob až dodnes jsou v trubkách vysrážené celé vrstvy manganu. Mangan není pro člověka jedovatý, odstranění je spíš estetická věc. Má totiž černou barvu a voda zakalená manganem nevypadá pěkně,“ dodala Šindelářová.