Každou sobotu se členové Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Bruntál schází na tréninku v bazéně. Nejde jen o fyzičku a plavání, ale i o nácvik záchrany z vody a také nácvik první pomoci.

A tak pár záchranářů plave, půjčují si figurínu, s kterou nacvičují tažení tonoucího ve vodě a další skupinka se sklání na břehu nad figurínou k nácviku resuscitace.

„Jsou to standardní postupy, které musíte mít naučené a zažité, abyste neuvažovali a dělali je automaticky. První pomoc se dává za nepříznivých vlivů, za nepřízně počasí, nervozity lidí, ve stresu a je třeba vše neustále drilovat, ať jsme v tom zdatní," vysvětlil záchranář Dan Šiška, proč je neustálé opakování základů resuscitace a postupů při záchraně člověka tak důležité.

Dan pracuje na záchrance a prošel specializovanými kurzy, které jej předurčují k výcviku dalších záchranářů.

Důležité je nejen znát, jak poskytnout zdravotní pomoc, ale vědět, že stejně důležité je také okamžitě také volat na krizovou linku zdravotnické záchranné služby 155, aby mohla vyjet posádka záchranářů. „Záchranka potřebuje vědět: kde jsem, jestli je postižený muž nebo žena a přibližný věk. Pak, jestli je pacient při vědomí a zda dýchá. Pokud nedýchá, už je to stav vyžadující resuscitaci a určuje to posádku, která vyjíždí na pomoc," řekl Dan Šiška.

Vodní záchranáři mají ve své výbavě zdravotnický batoh, kde je obvazový materiál, masky pro resuscitaci pro dospělé i pro děti, křísící vak, glukózu pro diabetiky, když mají hypoglykemický šok, vybavení pro zajištění infusního vstupu a další zdravotnickou výbavu. Tuto kvalifikovanou zdravotnickou pomoc ale mohou dávat jen záchranáři s odpovídajícím vzděláním.

Neocenitelným pomocníkem ve výbavě je automatický defi-brilátor, který sám analyzuje srdeční činnost pacienta a doporučuje výboje.

„Před letní sezonou máme čtyřicet hodin odborné přípravy, kde je vše od havárek, resuscitací, zástavy krvácení, imobilizace zlomenin, postupů při infarktu a podobně. Na školení se učíme i využívat vybavení naší sanitky," řekl předseda Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Bruntál Miloslav Střelec.

„Vedle nácviku tu ale máme čas i na zábavu, a tak si po tréninku třeba zahrajeme podvodní hokej," popsal náplň sobotních tréninků.

Vodních záchranářů je nyní na dvacet a hledají další členy. Ty pak v létě čeká služba na Slezské Hartě, kde mají záchranáři dvě základny a čtyři čluny. „Každý z vodních záchranářů také musí umět řídit člun," podotkl Střelec. Zájemci o dobrovolnou práci u vodní záchranné služby se mu mohou ozvat na telefon 602 738 749.

Co dělat, když se prolomí led?

Zamrzlé vodní plochy lákají k bruslení nebo jen tak k sklouznutí či procházce po ledě. Ale vždy je tu nebezpečí, že se pod člověkem prolomí led.

S radami, čeho se vyvarovat a co dělat v krizové situaci, přichází Vodní záchranná služba Bruntál. „Na záchranu lidí v zimě nejsme vybaveni, speciální obleky mají hasiči, ti mohou zasáhnout v ledové vodě. My alespoň působíme preventivně, varujeme před nebezpečím," řekl předseda Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Bruntál Miloslav Střelec.

Především by měl člověk zvážit, zda vstoupit na led je bezpečné. Souvislá síla ledu pro bezpečný vstup jednotlivce je minimálně deset centimetrů a sedmnáct v případě skupiny lidí.

Člověk by měl také myslet na to, co se může stát a jak se zachovat, když se led prolomí. Když jde o skupinu lidí, třeba při hokeji, je dobré, aby minimálně jeden zůstal na břehu s telefonem a mohl zavolat záchranáře integrovaného záchranného systému na tísňové lince 112 či přímo hasiče na čísle 150.

Je dobré mít po ruce pomůcky pro záchranu, lano, tyč, desku, větev a podobně. Jsou také speciální osobní záchranné pomůcky – krátké bodce (Ice Picks), které umožní vyšplhat se z propadlého ledu.

Pokud se to stane a led se prolomí, doporučují záchranáři zadržet dech, aby člověk, když se dostane pod hladinu, nevdechl vodu. Dále je důležité nezpanikařit, zachovat klid, snažit se udržet nad vodou a kontrolovat dech. Člověk by se měl snažit co nejrychleji dostat z vody, dobré je natočit se čelem k nesilnější části ledu, kopat nohama a nasoukat se nad led.

Pokud se to nepodaří, měl by se člověk snažit alespoň zůstat nad hladinou a dostat nad vodu co největší část těla, ve vodě totiž tělo ztrácí teplo rychleji než na vzduchu. Doporučuje se natáhnout ruce, přitisknout je na led a držet na jednom místě. Přimrznou k ledu, ale zabrání sklouznutí do vody, když člověk ztratí vědomí. Pak už jen nezbývá, než věřit, že pomoc přijde co nejdříve.