O zdolání všech kopců, pahorků, hřebenů a hor si vede přesnou evidenci. Sběratelská vášeň vrchaře neopustila, přestože už mu osmdesáté narozeniny klepou na dveře.

Vladislav Janko pochází z Osoblažska. Když v březnu 2020 přišla pandemie a byl vyhlášený nouzový stav, přemýšlel, jak posilovat organismus, aby při tom nikoho nepotkal. Na internetové mapě zkoumal, kolik míst s uvedenou nadmořskou výškou se mu zobrazí v daném měřítku. Měl tehdy sice už seniorský věk, ale také duši sportovce. A tak vymyslel systém, jak postupně zdolat všechny vrchy, na kterých ještě nebyl.

Dvanáctiletý ministrant na Pradědu

Na nejvyšší horu Jeseníků Praděd se Vladislav Janko podíval v roce 1954, takže další návštěva by pro něj už nebyl „prvovýstup“, ale ztráta času.

„Při prvním výstupu na Praděd jsem měl 12 let. Náš pan farář Dr. Blaschke vzal všechny své ministranty z Hrozové a Slezských Rudoltic o prázdninách na výlet. Z Karlovy Studánku jsme došli na vrchol Pradědu, kde tenkrát ještě stála kamenná rozhledna. Nikdy dřív jsem takovou túru nepodnikl. Dokonce jsem byl ve škole osvobozený od tělocviku. Asi by se ze mně nestal turista a sportovec, kdybych nebyl na vojně v Českých Budějovicích,“ vzpomíná pan Janko.

Začal z kasáren utíkat v teplácích, aby si pořádně zaběhal.

Navštívil 124 sopek

Po vojně běhal z Krnova přes Cvilín do Úvalna. Běhal a chodil téměř každý den. Začal navštěvovat hory a kopce v okolí. Nic moc se nezměnilo, ani když se oženil a pořídil si tři děti. Holt se ten nejmladší člen rodiny nesl v sedačce.

Když v 62 letech odcházel do předčasného důchodu, rozhodl se navštívené vrcholky sbírat a zapisovat si je. Zpočátku většina jeho vrcholů byla v zahraničí, protože si zamiloval sopky.

„Mam zdoláno 124 sopek. Manželka, která je o pět let mladší, o trochu méně. Přibývalo mi hodně kopců, ale nahodile a nesystematicky. Napadlo mě: co tak si udělat všechna pohoří v České republice? Zjistil jsem, že geologové geomorfologicky rozdělili republiku na 93 celků a každý má nějakou tu nejvyšší horu. A to byla pastva pro mě. Trvalo mi to pět let, než jsem objezdil celou zemi a zdolal všechny vrcholy,“ popsal Janko svůj neobvyklý koníček.

Vrcholy? Rozumě utracené peníze

Turistické průvodce referují jen o těch nejvyšších vrcholech Česka, ale pan Janko bral všechny vrcholy GMC neboli GeoMorfologických Celků. „Dostal jsem se do míst, kam bych v životě nejel a nešel. Byla to nádhera tak velká, ze jsem uvazoval udělat si ještě GMC Slovenska. Možná později. Je to náročné časově i finančně, ale peníze tu jsou, aby se utrácely za rozumné věci, a tohle k nim určitě patří,“ popsal pan Janko, jak propadl sbírání vrcholů GMC. V letech 2016 a 2017 k nim přidal ještě 30 nejvyšších hor České republiky.

„Na všech těchto akcích jsem používal můj seat, takové menší auto, kam se mi všechno vlezlo, až na manželku. Výhoda byla, že jsem mohl chodit až do tmy, po návratu hned ulehnout a s východem slunce vyjet za dalším vrcholem. Manželka cestovat tímto stylem nechtěla. Zkusila jezdit se mnou, ale museli jsme pro ni hledat ubytování,“ vysvětlil Vladislav Janko jak skloubil vrchařství a manželství.

Vrcholy všech katastrálních území

Když se v roce 2009 pan Janko natrvalo vrátil do Krnova, soustředil se už jen na okres Bruntál. Na přednášce o horách kolem Vrbna pod Pradědem dostal nápad zdolat všechna nejvyšší místa všech katastrálních území v bývalém okrese Bruntál. Aby jich nebylo málo, přibral si ještě Huzovsko, Moravskoberounsko, Zlatohorsko a Sosnovou, které se z různých důvodů od okresu Bruntál oddělily. Samozřejmě to nebyly jen jednotlivé vrchy, ale také hřebeny.

„Tady byla úroda velice bohatá. Měl jsem zde už v minulosti zdoláno 59 kopců a vrstevnic, takže mi jich zbývalo už jen 121. Stejně jako mi GMC pomohly poznat celou naši zemi, tak mu katastrální území ukázaly celý bývalý okres Bruntál. V každé vesnici jsem byl. Říkal jsem si: kdo tohle dokázal ze současných obyvatel okresu? Jenže pýcha předchází pád. Až dodatečně jsem zjistil, že Zlaté Hory mají pod sebou pár vesnic, které jsou samostatné katastrální území. A ty jsem přehlédl, tak to musím napravit,“ přiznal Vladislav Janko, že i mistr vrchař se někdy utne.

Všechny tisícovky Jeseníků

V roce 2019 si vytyčil další smělý plán: všechny tisícovky Hrubého Jeseníku. Nebylo jich málo: 131. Naštěstí 45 z nich už měl zdolaných dříve. „Nebylo to jednoduché. Mnohdy jsem běžel čtyři kilometry v kuse, abych stihl autobus z Karlova do Krnova. Došlo i na nečekané komplikace. Třeba kótu 1109 jsem pořád nemohl najít. Až při čtvrtém pokusu jsem zjistil, ze jsem na ní byl už při prvním pokusu. Je pod Červenou horou. Bloudil jsem hezky daleko,“ uvedl turista a prozradil důležitou zásadu vrchaře: nikdy nepoužívat chytré telefony, které ho navedou na vrchol.

Zásada: bez navigace v mobilu

Aby byl výstup regulérní, smí si ho jen předkreslit podle mapy. Pokud zapomene něco důležitého, vrcholu nedosáhne. „Telefon můžu použít, ale až doma po návratu, abych si ověřil, zda byl pokus úspěšný a zda jsem na vrcholu skutečně byl. Každý krok navíc je požehnáním a prospívá zdraví. Nevadí mi ani ty čtyři pokusy na kótě 1109. Podobnou komplikací byla i hora Nad soutokem, 1057 metrů. Ta nebyla dokonce ani v mapě! A nejtěžší byla snad Čertova stěna 1075 metrů, tu jsem zdolával ze hřebenu,“ uvedl Vladislav Janko.

Aby pan Janko nevyšel z kondice, pokusil se zdolat co nejvíc vrcholů na běžkách. Jenže sníh roztál a místo něj přišla pandemie. Když se zavřely hranice mezi okresy, vyrazil zdolávat zbývající kopce v okrese Bruntál. Je jich prý spousta, a nikdo na ně nechodí. Na některých možná byli naposledy geometři, aby změřili jejich výšku a zapsali ji do map. Vladislav Janko měl na svém kontě 1141 prvovystupových vrcholků a 2539 výstupů celkem, když ho lockdown uvěznil nejen v okrese Bruntál, ale přímo v katastrálním území Krnova.

„Kolem Ježníku je v mapě 22 vrcholů. Není ostudou, že o tom málokdo ví. Dokonce ani já sám jsem nevěděl, že nejvyšší hora Krnova je právě na Ježníku, jmenuje se Bednářský vrch a měří 588 metrů. Rozhodl jsem se najít všechny vrcholy, označit je, proklestit k nim cestu, a pak tudy běhat. Strávil jsem na tom s manželkou přes 50 hodin. Pak jsem tam začal běhat na čas,“ uzavřel vitální senior Vladislav Janko s tím že jeho Ježnická hřebenovka je patnáctikilometrový okruh lesem, který může mít nástup i cíl kdekoliv, kdyby někdo chtěl začít s vrchařstvím právě na Ježníku.

Slibuje, že pokud se někdy stane prezidentem, jeho první exekutivní opatření uloží obcím povinnost označit své vrcholy.

Troufne si někdo ze čtenářů Deníku založit si podobnou vlastní sbírku vrcholů?