„Napojení Jeseníků na Moravskoslezský kraj je dnes řešeno nevyhovujícím způsobem přes území Polska. Výrazného zlepšení lze dosáhnout buďto novým propojením na území České republiky nebo infrastrukturními úpravami na polské straně,“ konstatuje vize železniční budoucnosti, kterou zpracovala firma Sudop Praha. Je výhodnější přeložit trať na české území, nebo bude Polsko ochotné investovat do železniční infrastruktury? Řešení zůstává otevřené.

Za trať musíme Polsku platit

V čem je vlastně vedení trati přes polské Glucholazy nevyhovující, když nám slouží už 130 let? „Krnovákům je stav této trati asi dobře známý. Napojení Jeseníků na Moravskoslezský kraj je řešeno přes území Polska takzvanou peáží. To znamená, že česká strana za tuto trať Polsku platí, nemá ji však plně pod kontrolou, což není systémově zcela vyhovující stav. To se ukazuje i na faktu, kdy dlouhodobě nevyhovující kvalita trati není polskou stranou ani po mnoha vzájemných jednáních výrazněji řešena. Mimochodem jde o dlouhodobě velmi medializované téma,“ vysvětlil Jakub Ptačinský, vedoucí odboru komunikace Sudop Praha, která se věnuje inženýrským službám v oblasti dopravní infrastruktury.

Malá Morávka leží přímo na moravskoslezské hranici.
Chybí zákon o turistickém ruchu, zní z centra Jeseníků

„Česká republika disponuje jednou z nejhustších existujících sítí železničních tratí na světě. Především pro provoz na regionálních tratích je nutné najít vhodný režim provozu infrastruktury i vlakové dopravy,“ konstatuje Vize železnice po roce 2050, proč bychom se měli podobnými problémy zabývat.

Rychlíky Krnov - Berlín

Peážní trať dnes využívají jen spěšné spoje Českých drah Jeseník – Krnov, ale polské vlaky tudy nejezdí. Trať se stavěla v roce 1888 jako propojení rakouských Hanušovic a pruských Glucholaz. Trať na vrcholu své slávy umožnila cestovat rychlíkem na trase Ostrava – Krnov – Nysa – Brzeg – Wrocław – Berlin. Technickou zajímavostí je vedení trati se spoustou zatáček v těžko přístupném terénu přes Ramzovské sedlo. Glucholazy se staly důležitým železničním uzlem, kde se setkávaly tři železniční tratě – do Krnova, do Nisy a právě do Hanušovic.

Głuchołazy leží na trati z Krnova do Jeseníku.
Petice: Nerušte vlaky z Krnova do Jeseníku!

Přestože se na téma peážní trati přes Glucholazy už mnohokrát setkali politici a dopravní experti obou států, dál zůstává v havarijním stavu. Spěšné vlaky Českých drah tudy musí jezdit třicítkou. Zastupitelstvo Glucholaz usiluje o novou zastávku Glucholazy Centrum, která by aspoň trochu zlepšila atraktivitu této trati. České vlaky v polských Glucholazích totiž zastavují mimo město, takže přeshraniční železniční spojení pro turisty a cestující za levnými nákupy dál zůstává nezajímavé.

Občané i starostové sousedních měst Mikulovice a Glucholazy se shodují na tom, co by se mělo zlepšit, ale řešení problému je na úrovni států, nikoliv samospráv.V roce 2014 si Ministerstvo dopravy a Moravskoslezský a Olomoucký kraj přehazovaly provoz na této trati jako horký brambor. Kraje dokonce zvažovaly ukončit provoz vlaků na peážní trati a nasadit místo nich autobusy, které nepotřebují opustit české území. Tehdy vedení Krnova protestovalo proti tomuto záměru. Ve stejné době Poláci podepisovali petici za obnovení železniční dopravy na trati Mikulovice – Głucholazy – Nysa – Wrocław.