Hned u vstupu na bruntálský městský hřbitov je malá kamenná mohyla s mramorovou deskou. Na ní stojí napsáno, že je to hrob Švédů padlých v Bruntále za třicetileté války. Před pomníčkem stojí tatínek s malou holčičkou a něco jí polohlasně říká. „Oni nás přepadli, tak tady umřeli," opakuje holčička a pokyvuje chápavě hlavou.

U mohyly stojí několik náhrobních svíček v jednoduchých kalíšcích, ale všechny jsou zhasnuté. Fouká silný vítr a žádná ze svíček není s krytem. Jen ohořelé knoty svědčí o tom, že je zde někdo zapálil.

Poledne, čas oběda

Silný vítr se včera proháněl celým hřbitovem, rozfoukával listí popadané ze stromů, zhášel svíčky, pokud stály jen tak na hrobech, rozhazoval květiny a dušičkovou výzdobu.

Je nedělní poledne, Památka zesnulých sice připadá až na pondělí, většina lidí však míří k hrobům právě o svém volnu ve víkendu. Teď je na hřbitově ale jen málo lidí, je právě čas oběda.

Kytka patří na hrob

Na pěšince před hrobem se povaluje krásná nová kytice, kterou sem shodil vítr.

Tříčlenná rodinka ji bez zájmu překročí, za nimi jde ale mladý muž, který ji zvedne a položí na hrob. Pak pokračuje dál. Bylo mu líto nechat kytku jen tak na zemi, patří na hrob, někdo ji sem položil svému blízkému.

V sousední řadě se potkaly tři seniorky, jedna zde uklízí hrob a prohodí pár slov se známými ženami, které míří k dalším náhrobkům svých rodin. „Já sem chodím pravidelně, ať je hrob vždy upravený. A na Dušičky dávám novou výzdobu, udělám si ji sama z větviček a umělých kytek, to dám do květináče, takže mi to vítr nesfoukne," říká Marie Šťastná.

Některé hroby ale zjevně už dlouho nikdo nenavštívil. Jsou zasypané listím nebo jsou na nich staré květiny. Přesto na mnoha hrobech jsou nové dušičkové věnečky a kytky. V lampičkách se třepetá plamínek svíčky, na ně je vítr krátký.

„Jedeme sem přes půl republiky, patří to k tradici, vzpomenout si a zapálit svíčku. Mělo by to tak být. Něco na hrob si koupím už dopředu, nenechávám to na poslední chvíli po cestě," svěřuje se Jana Fišerová. Z hrobu sundává staré svíčky a chystá si dvě nové.

U vstupu na hřbitov se někdo pokouší zapálit svíčku u hrobů padlých Švédů. Je to trochu paradox, Švédové v sedmnáctém století během třicetileté války Bruntál několikrát vydrancovali a dnes zde na hrobě vojáků lidé zapalují svíčky.

Ale je přece Svátek zesnulých a bylo to už dávno, je třeba vzpomenout na ty, co odešli. A tak zde o Dušičkách či třeba o Váncích vždy někdo z piety svíčku na hrobě rozsvítí.