Pro šedesátiletého potápěče Romana Kudelu to byla zakázka snů, protože v Krnově vyrůstal. Studoval gymnázium hned naproti Zámečku. V krnovském bazénu se poprvé pod dohledem instruktorů z oddílu potápění nadechl pod vodou stlačeného vzduchu z lahve.

Problém studnařů: vydýchaný kyslík

Při fyzicky namáhavé práci na dně úzké studny si člověk brzy vydýchá kyslík a zvýší koncentraci oxidu uhličitého v těle. Proto se ani studnař bez tlakové lahve neobejde.

„Na dně studny člověk snadno ztratí vědomí a mohl by se i udusit, takže je nezbytné si zajistit kyslík. Proto si pořád dokola plním ty lahve. O historii této studny na Zámečku nic moc nevíme, takže také archeologové byli zvědaví, jak to dopadne. Materiál vytažený ze dna studny v kýblech se sypal na plachtu tak, aby bylo možné prozkoumat po vrstvách," popsal Roman Kudela přípravy.

Osoblažka je poslední česká úzkokolejka s pravidelným každodenním provozem. České dráhy investují do oprav a modernizace zdejších vagonů a lokomotiv, které věkem odpovídají kategorii veteránů. 26. července 2023
Osoblažka: poslední provozovaná úzkokolejka. ČD investují miliony do retrovozů

"Nejdřív ale bylo nutné odčerpat vodu, ať tam při práci nemusím plavat. Normálně je té sedmimetrové studni bývají asi dva metry vody. Zpočátku jsem měl obavy, zda se mi vůbec podaří uvolnit přes metr dlouhý úzký kámen, který byl pořádně zašprajcovaný hned nahoře. Byla dřina ho uvolnit a dostat nahoru, ale pak už to byl jen fajnový odborný sběr jemných sedimentů s úlomky dřeva,“ pokračoval potápěč.

Pak ještě před instalací čerpadla následovalo čištění studny a videodokumentace pro potřeby archeologů.

Materiál ze dna zkoumají archeologové

Několikadenní čištění studny samozřejmě vzbudilo pozornost mezi hosty zdejších podniků. Většinou vůbec netušili, že pod dřevěnými paletami se skrývá studna. Všichni vzpomínali, jak se nádvořím krnovského Zámečku před pár týdny procházeli princové a princezny Lichtenštejnského knížectví.

Archeologové zkoumají tuto lokalitu už od roku 2018, když se rodil projekt na revitalizaci zámeckého nádvoří. Zámeček byl vybudovaný v polovině 16. století markrabaty z rodu Hohenzollernů, Výzkum například potvrdil předpoklad, že hlavní městská hradba tudy procházela už 13. století.

„Dostali jsme se už na původní dno studny, kde bylo kromě kamenné základny něco jako dubový rošt. Možná to tam dali, aby se při nabírání vody nevířil kal. V historii se moc nevyznám a nevím, jak je tato studna datovaná, ale archeologové jistě ví, jak ty nálezy interpretovat. Kromě dřeva, cihel, střepů a rozbitých kachliček byly dole i kusy zkorodovaného kovu. Bylo tam něco jako ozubená hřídel, ale většinou nepoznám, k čemu to mohlo sloužit,“ komentuje potápěč Kudela nálezy vyzvednuté ze studny.

Jako profesionální potápěč pracuje Roman Kudela po celém světě. Potápí se v mořích, řekách, fjordech, jezerech, v zaplavených jeskyních, štolách a lomech, v přehradách a rybnících, nebo třeba pod ledem za polárním kruhem. Dokáže si poradit ve sladké i ve slané vodě, v kalné i v čiré, ledové i teplé. Kdykoliv má příležitost, rád se vydá do Krnova, kde jeho potápěčská kariéra začala.