Zatímco u laviny z volného sněhu se dá do pohybu jen načechraná horní vrstva, v případě deskové laviny se řítí po svahu celá soudržná sněhová deska. Na svahu po ní obvykle zůstane dobře patrná odtrhová linie. Na ní mohou odborníci detailně prozkoumat fyzikální vlastnosti a soudržnost jednotlivých vrstev sněhu, aby pochopili, proč se desková lavina uvolnila od podloží právě tady.

Obvykle dokážou určit kritickou vrstvu, která představovala slabinu v pevnosti a soudržnosti celé sněhové pokrývky. Obecně deskové laviny bývají daleko nebezpečnější než laviny z volného sněhu.

Samovolná lavina Sviní žleb Jeseníky (někdy je potřeba několik vteřin počkat, než se video načte - pozn. red.):

"Na záběrech horského záchranáře z Jeseníků Ondřeje Šimka uvidíte odtrh samovolné laviny, která se uvolnila v oblasti Sviního žlebu 7. února, když v Jeseníkách platil 3. stupeň lavinového nebezpečí. Délka samovolně uvolněné laviny byla 120 metrů, šířka odtrhu 60 metrů a jeho maximální výška 113 centimetrů. Právě v této lokalitě následně horští záchranáři provedli měření sněhového profilu," komentovala zveřejněný dokument Horská služba Jeseníky. Třetí stupeň lavinového nebezpečí znamená "značné nebezpečí". Uvolnění samovolných lavin zaznamenali lavinoví preventisté také v Krkonoších.

Naštěstí v Jeseníkách a Krkonoších se už lavinové riziko zmírnilo. Platí zde aktuálně druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové mezinárodní stupnice.