Primářka transfuzní stanice Ivana Krajsová si dárců velmi váží. „Dárcovství krve je věc dobrovolná, bezplatná, a tím to pro nikoho není zdroj zisku. Tak je omezena rizikovost odběrů,“ konstatovala primářka, která si na nedostatek dárců sice nemůže stěžovat, na druhé straně uvítá, každého nového zájemce.
Dárci mají přehled o svém zdraví
Dobrovolníci za odběr krve dostanou přímo na oddělení drobné občerstvení v podobě kávy, čaje a rohlíku. Odměnou za jejich ochotu pomoci ostatním jim je den volna, poukaz na nákup v blízkém marketu za padesát nebo sto korun, vitaminy od zdravotní pojišťovny a úleva na daních. „Dárci navíc podstupují kompletní laboratorní vyšetření a dozvědí se výsledky, poradíme jim i se životosprávou. Konzultujeme zdravotní stav včetně laboratoře dárce, a proto jsou odběry pro dárce bezpečné,“ pokračovala ve výčtu přínosů Krajsová.
Každý dárce musí při první návštěvě vyplnit dotazník o padesáti bodech a s poučením pro dárce krve. Dotazník má zmapovat současný zdravotní stav, jeho změny, odběry krve v minulosti a prodělané choroby. Pak prochází kompletním laboratorním vyšetřením. „Vyšetřujeme krevní obraz, děláme testy na žloutenku typu A a B a lues, jaterní testy a zkoumáme protilátky,“ popsala proces primářka.
Osobní údaje dárců jsou přísně chráněny. Při evidenci je každému přidělené číslo, a dárcovství je tím pádem anonymní. V případě, že si dobrovolník po odběru krve není jistý, zda jeho krev je skutečně vhodná k dalšímu použití, existuje možnost takzvaného samovyloučení dárce. Po odběru krve dostane štítek na kterém ještě může zaškrtnout možnost, která by v dalším použití jeho krve zabránila. „Nevzpomínám si ale, že by u nás někdy někdo tuto možnost využil,“ řekla primářka Krajsová.
Nedostatku krve se nebojí
Vloni ve zdejší transfuzní stanici uskutečnili dva tisíce osm set odběrů. Provádějí se odběry plné krve a separátorové odběry plazmy. Plná krev je separovaná na plazmu a krvinky. Takto zpracované přípravky jsou trvanlivější. Ženy mohou odběr krve absolvovat maximálně třikrát ročně, muži čtyřikrát, tedy v rozmezí tří až čtyř měsíců. „Ve výjimečných případech lze odběr absolvovat i v dřívějším intervalu, ale o tom rozhodne lékař,“ upozornila.
Po běžném odběru plné krve může dárce darovat plazmu. Takzvaný separátor odebírá od dárce pouze plazmu, krvinky jsou pak vráceny zpět do těla. Plazma odebíraná tímto způsobem je pak používaná na klinické účely a pro výrobu. „Z čerstvé zmrazené plazmy se vyrábí krevní deriváty, tedy léčiva, která nelze vyrobit jiným způsobem a nejsou zastupitelná jinými přípravky. Jsou určené například na léčbu krvácení, šoku, popálenin, při onemocněních ledvin, žaludku a střev, k léčbě žilní trombózy a plicní embolie, léčbu krvácivých příhod, způsobených vrozeným nebo získaným nedostatkem jednotlivých faktorů. Krevní deriváty jsou používány i na posílení imunity,“ pokračovala Krajsová.
Dvakrát i třikrát do týdne se darovaná krev i plazma sváží speciálními chladicími vozy do zpracovatelského centra na transfuzní stanici do Šumperka, kde se zpracovávají a pak uchovávají v krevních skladech. „Komunikace mezi krevními sklady je pružná. Nemáme strach, že bychom se dostali do situace, kdy by nám krev chyběla. Všichni expedienti jsou na mobilech,“ dodala primářka.
Zuzana Pršalová
