Na polské straně hranice se dnes točí patnáct vrtulí dobře viditelných třeba od Slezských Rudoltic. Desítky dalších stožárů s vrtulí mohou v dohledné době vzniknout také na opačné straně Osoblažského výběžku.

Na Osoblažsku se v současnosti sice žádné větrné elektrárny nenachází, ale větrné podmínky jsou zde podobné. Firma Ostwind proto hodlá investovat do větrné energetiky na Osoblažsku. Necelý kilometr od Dívčího Hradu chce stavět 140 metrů vysoké stožáry s vrtulemi.

Tyto větrné elektrárny o výkonu tří megawatt by měly stát poblíž silnice do Hlinky, v sousedství turistické vyhlídky Dubovec a zaniklé vsi Sádek. Krajský úřad v těchto dnech zveřejnil kompletní dokumentaci k tomuto záměru a jeho vlivů na životní prostředí. Hodnocení záměru vyznívá rozporuplně.

Obnovitelné zdroje energie jsou nutné

Vzhledem ke kumulaci negativních dopadů českých a polských elektráren v pohraničí jsou dopady na životní prostředí posuzovány zvlášť pozorně. Další „větrníky" totiž mají vzniknout v okolí u polských obcí Prężynka, Lubrza, Słoków, Nowy Browiniec a Laskowice,

Zatímco proti elektrárnám na Osoblažsku mluví hlavně znehodnocení krajinného rázu, obavy o příjem televizního signálu, z hluku a ohrožení vzácných ptáků, existují i pádné důvody pro výstavbu.

Hlavním důvodem pro rozvoj naší větrné energetiky je závazek České republiky vůči Evropské Unii. V přístupové smlouvě k EU jsme se zavázali dosáhnout osmiprocentního podílu elektřiny z alternativních zdrojů.

Hluk polských a českých elektráren se sčítá

Krajská hygienická stanice se hluku větrných elektráren u Hlinky a Dívčího Hradu neobává, přestože se bude sčítat s hlukem polské větrné farmy.

„V hlukové studii se počítá s příspěvkem hluku z větrné farmy Lubrza v Polsku. Nejbližší obytná zástavba v Dívčím Hradě se nachází ve vzdálenosti 920 metrů. Podle studie jsou všechny větrné elektrárny dostatečně vzdálené, takže hluk zde bude dosahovat podlimitních hodnot.

Nejvyšší hodnota nad úrovní 36,8 decibelu je u rodinného domku č.p. 10 v Dívčím Hradu," uvedla ve svém stanovisku k větrným elektrárnám Dívčí Hrad Miroslava Rýparová z Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje v Ostravě.

Problém ornitologů: orel mořský

Ornitologové vnímají jako největší problém dopad větrných elektráren na ohrožené ptáky. Podle posudku ornitologa Radima Kočvary je větrnými elektrárnami nejvíc ohrožen orel mořský. Zatímco křepelky nebo chřástaly může plašit hluk z elektráren, orel mořský se tak snadno vyrušit nenechá.

„Patrně proto je orel mořský jedním z druhů, u kterého je mimořádně vysoké riziko kolize s větrnými elektrárnami. Jedná se o velmi ohrožený druh, který má malé populace a nízkou míru reprodukce. Lokalita opakovaného výskytu tohoto druhu a zejména jeho hnízdiště jsou důvodem k vyloučení výstavby elektráren v okruhu tří kilometrů od hnízda," uvedl Kočvara v posudku.

Dodal, že v místech přeletu orla mořského za potravou se pásmo se zákazem větrníků může rozšířit až na šest kilometrů.

Jsou proti stavbě

Zatímco Polsko je při posuzování elektráren na české straně vstřícné k záměru Ostwindu, zastupitelstvo Vysoké se v roce 2013 přijalo usnesení, že nesouhlasí s výstavbou elektráren u Dívčího Hradu, protože naruší ráz krajiny.

Také Česká inspekce životního prostředí Ostrava nesouhlasí s realizací záměru, který má tak negativní vliv na krajinný ráz. Občanské sdružení Nízký Jeseník konstatuje, že záměr kromě razantní devastace dnešní krajiny a ohrožení chráněných živočichů může navíc ohrozit bezpečnost provozu na blízké silnici odlétajícími kusy ledu z rotorů.