„Chrámy konzumu jsou na Velký pátek uzavřeny? Vůbec nevadí. Chrámy Boží jsou otevřeny!,“ upozornil tweetem mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, že o Velikonocích se můžeme s potravinami setkávat také v božích chrámech. Podle pradávné tradice totiž věřící přináší do kostelů pokrmy určené na velikonoční stůl.

Žehnání velikonočních pokrmů v katolické církvi připomíná poselství zaznamenané apoštolem Pavlem: "Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte ke slávě Boží".

Velikonoční zmrtvýchvstání Ježíše Krista je přelom, kterým končí období půstu, odříkání a myšlenek na smrt. Nastává oslava radosti z nového života. K velikonoční radosti často patří klobásy, nádivky, dobré pití, vajíčka, chléb, mazanec i velikonoční beránek.

Zmrtvýchvstání a Ježíšova rouška

Žehnání pokrmů v kostelech provází radostnou zvěst o zmrtvýchvstání božího syna. Ve stejné době velikonoční čtení z Janova evangelia v chrámech připomíná, jakým symbolem se díky zmrtvýchvstání stala Ježíšova funerální rouška.

Marie Magdalská běžela říct učedníkům, že kámen Ježíšova hrobu byl odvalen. Učedníci vstoupili do hrobu a zjistili, že tam zůstaly jen pruhy pohřebního plátna.

„Rouška, která mu přikrývala hlavu, však nebyla mezi plátny; ležela svinutá zvlášť,“ zaznamenal Ježíšovo zmrtvýchvstání evangelista Jan.
Ježíš odložil a poskládal roušku v okamžiku, když opustil hrob.