Byla to ve Vajglově v sobotu velká sláva. Starosta Břidličné Bohumír Kamenec předal svatostánek vikáři ostravsko-opavské diecéze Martinu Davidovi a faráři Petru Oskwarkovi z Břidličné. Ti vedli při znovuotevření kostela bohoslužbu a mši. Do slavnostní nálady uvedl přítomné i pěvecký sbor Bernardini z Břidličné.

„Kostel byl zoufalém, opravdu až dezolátním stavu, bylo tam popadané všechno. Podlahy, ta nová je proti té staré přímo úžasná. Ta stará, to byl konec, jen vylámat, vynést, povyhazovat. Všude plíseň, zatékalo," těšil se z obnoveného kostela svatého Antonína, postaveného před sto jedna lety návštěvník mše Jozef Mihál.

Renovátory Dadla a její tým

Danuše Šenkyříková z Meziny se synem Petrem a rodinou Rozprýmovou z Bruntálu kostel rekonstruovali rok, a neměli to vůbec jednoduché. Danuše Šenkyříková, známá pohádková babička, je muzejní konzervátorkou. „Bylo to velmi náročné, od křížové cesty a veškerého mobiliáře, který byl v zoufalém stavu, vše bylo nutné zakonzervovat," řekla Šenkyříková.

Dřevo bylo napadeno červotočem, proto bylo nutné rozpadající se součásti nahradit novými. Reliéfky, zahrádky i andělíčci, všechny bylo nutné vyrobit a pozlatit, bylo potřeba vyrobit silikonové formy. Spousta dílů chyběla. „Málokdo si dovede představit, co to je za mravenčí práci. Zkušenosti jako konzervátorka mám, takže pro mne osobně to bylo příjemné, se k tomu opět vrátit," uvedla Šenkyříková.

Martin Rozprým z restaurátorského týmu Dadly, jak se pohádkové babičce říká, popsal, že se před renovací kostel nalézal v zoufalém stavu. „Chyběly špičky rámů obrazů, všechno bylo polámané. Chyběly části výzdoby, menší zlaté kousky, části ozdobných zahrádek na obrazech i oltáři. Většina se vyráběla znovu, renovovat nešla," popisoval Rozprým.

Existuje šest dalších oltářů

Hlavní oltář kostela svatého Antonína ve Vajglově má nyní přenádherný hlavní oltář, stejný autor na počátku dvacátého století zhotovil také šest podobných bočních oltářů pro sousední Ryžoviště. „Čtyři oltáře jsou v Ryžovišti obyčejnější, dva jsou ve figurální skladbě bohaté. Zahrnují detaily, jako zalátané kalhoty zobrazeného hocha," prozradil František Rechtorik, historik z Ryžoviště. „Velká chvála, díky pánu Bohu, že se kostel podařilo renovovat. Kdo nezná historii, nemůže se dobře orientovat ani v současnosti. Naštěstí řada lidí, a především mladých už tuto pravdu vzalo za svou, a zajímají se o své okolí," dodal Rechtorik.

Kdo by si chtěl kostel prohlédnout, má šanci. „Nahlédnout může každý branou. Pokud by si chtěl prohlédnout vnitřek, z tabule se dozví telefon, a po domluvě kdykoliv zajít," doplnila Jaroslava Charvátová, tajemnice města Břidličná.