Martin Čajan z Krnova se začal o zkameněliny zajímat už v osmdesátých letech jako žák základní školy. Na svých toulkách Osoblažskem důkladně prozkoumal čtyři nejvýznamnější paleontologické lokality. Na polích mezi Dolními Povelicemi a Karlovem už jako dorostenec sbíral mlže a plže, kteří zde žili před 100 miliony let, když vrcholila éra dinosaurů a naše území bylo zaplavené mořem.

V Třemešné 7. a 8. srpna sveze cestující parní lokomotivka Maruška po Sičově drobné železnici.
Mrňavá parní lokomotiva Maruška na Osoblažce v Třemešné

V pískovně v Bohušově nasbíral stovky zkamenělin, které k nám dotlačil ledovec ze Skandinávie."Jedná o do té doby nepopsanou paleontologickou lokalitu, navíc dva rody trilobitů byly v tomto místě nalezeny na našem území poprvé," ohlédl se Čajan za nálezy trilobitů, ramenonožců, mlžů, plžů, hlavonožců a korálů z Bohušova.

V Krnově 5. srpna zahájí vernisáž výstavu zkamenělin ze sbírky Martina Čajana.V Krnově 5. srpna zahájí vernisáž výstavu zkamenělin ze sbírky Martina Čajana.Zdroj: se svolením pořadatele výstavyVzhledem k vědeckému významu nálezů z bohušovské pískovny před lety svou sbírku poskytl Vlastivědnému muzeu v Šumperku.U Hrozové nalezl prvohorní mlže a přesličky staré přibližně 330 milionů let.

Samozřejmě nemohl vynechat ani nejznámější paleontologickou lokalitu Osoblažska Oblík u Dívčího Hradu. Zdejší vápence obsahují hojné zkameněliny, takže lokalita byla vyhlášena přírodní památkou. Další zkameněliny v jeho sbírce pocházejí z opuštěných lomů ze Cvilína. Poslední skupina fosilií pochází z hald již uzavřeného dolu Obránců míru v Horním Benešově.