Podpis krále Ludvíka

Nechce se věřit, že ve věži krnovského kostela po staletí odpočívala listina podepsaná francouzským králem v roce 1782, nebo dvě fotografie, které patří k nejstarším na světě. A všechno se dochovalo v naprosto perfektním stavu.

Nálezy z věže kostela sv. Benedikta byly předány odborníkům v krnovském archivu k ošetření, okopírování a převedení do elektronické podoby. Pak se společně s dalšími materiály z naší současnosti vrátily zpět do věže, kde budou odpočívat až do další rekonstrukce.

Archiváři pečetě rozlomili

„Některé listiny a obálky se starými mincemi a bankovkami byly ve věži zapečetěné. Myslel jsem, že pečetě budou v krnovském archivu jemně snímat, aby zůstaly vcelku, ale normálně je rozlomili. Archiváři sice byli nadšeni z toho, jak jsou všechny listiny zachovalé, a překvapilo je také jejich stáří, ale zaskočilo mě, že nad jejich obsahem nijak zvlášť nejásali. Jsou to profíci, kteří se starají, aby listiny nezničilo vlhko, škůdci a plísně, ale interpretaci jejich obsahu zřejmě přenechávají historikům a badatelům,“ uvedl Karel Siuda, zástupce farnosti Kostelec.

V minulosti se v některých případech vracely do kostelních věží přímo originály, a jindy zase autentické dokumenty zůstaly uložené v archivech a do schránky ve věži se vrátily jen kopie.

close zoom_in

Podpis na této listině z roku 1782 podle všeho patří francouzskému králi Ludvíkovi. Tuto listinu měl vystavit ve Versailles jako průvodní dopis chirurgovi, aby mu zajistil bezpečný pohyb na svých územích. Foto: Deník/Fidel Kuba

„Jsou to dva rovnocenné pohledy, a těžko říct, které řešení je lepší. V archivech sice mají originální listiny zajištěnou klimatizaci a odborný dohled, ale badatelům, kteří tam s nimi chtějí pracovat, kvalitní kopie úplně postačí. Jejich místo je zkrátka ve věži, kam patří už od roku 1863, kdy tam byly poprvé uloženy. Jak je vidět, všechno tam přečkaly v perfektním stavu,“ dodal Karel Siuda.

Původně předpokládal, že aspoň nejcennější fotografie a listiny se uloží v archivu, ale samozřejmě akceptoval i doporučení archivářů, kteří po kopírování, skenování a focení všechny listiny ošetřili proti škůdcům a vrátili do rukou farnosti.

Do věže se znovu vrátily papírové krejcary, na kterých jsou nápisy v latince, švabachu i v azbuce, česky psaný pamětní list vydaný před sto padesáti lety k tisícímu výročí příchodu Cyrila a Metoděje do našich zemí i záhadný dopis, který pravděpodobně podepsal ve Versailles francouzský král.

close zoom_in

Měnová unie z časů Habsburského mocnářství: na bankovkách desetikrejcarů byly české nápisy v latince, německé ve švabachu i ruské v azbuce. Foto: Deník/Fidel Kuba

„Na listině je uvedeno pouze král Ludvík, ale není uvedeno který. Pokud tento list skutečně v roce 1782 vystavil panovník Francie, není už těžké odvodit kdo tehdy seděl na trůnu a případně porovnat podpis z krnovské věže s ověřenými vzorky královského písma v různých archivech,“ komentoval Karel Siuda listinu, kterou král Ludvík vydal jako průvodní dopis chirurgovi jménem Charles Speil, aby mu zajistil bezpečný pohyb na svém území.

Jak se ale chirurgovy průvodní listiny dostaly do věže krnovského kostela? Doprovázel nějaké vojsko na jeho taženích? A proč byly sto let po svém listiny uloženy zrovna do věže sv. Benedikta? V době, kdy byla schránka vložena do kostelní věže, už musel být zmíněný chirurg dávno po smrti. To jsou otázky, které čekají na badatele.

A kromě seriózních vědců si přijdou na své také cimrmanologové, protože na fotografii z roku 1863 je zachycen jistý stavitel Zimmermann se svou chotí. Že by některý z předků Járy Cimrmana žil na Krnovsku? „Na to, že jde o jedny z nejstarších fotografií na světě, jsou obdivuhodně zachované. Kromě stavitele Zimmermanna s chotí se perfektně dochovala také fotka stavitele Carla Latzela, který drží v ruce plány na přestavbu kostela sv. Benedikta,“ okomentoval Siuda nález starých fotografií.

close zoom_in

Fotografie architekta Latzela (vlevo) a stavitele Zimmermanna s chotí (vpravo) patří k nejstarším na světě. Vytvořil je opavský ateliér fotografa V. C. Arnta v roce 1863. Další snímky tohoto autora jsou známy z depozitářů Slezského zemského muzea v Opavě. Zda jsou Zimmermannovi v nějakém příbuzenském vztahu s Járou Cimrmanem , to je výzva pro další bádání cimrmanologů. Foto: Deník/Fidel Kuba