Štefan Minárik z Vrbna pod Pradědem se včelám a všemu, co k nim patří, věnuje už čtvrt století. A to poctivě a svědomitě. „Když už se do něčeho dám, tak se snažím, aby byl výsledek vždy co nejlepší. Momentálně mám ve Vrbně dvacet včelstev,“ řekl Štefan Minárik. Na Vrbensku nepěstují zemědělci řepku, proto tam s úly včelaři příliš nekočují. Kdo kočuje, dostává se do možných problémů kvůli výskytu včelího moru.
Včelí mor zjistili veterináři poprvé ve Skalách u Rýmařova, poté se nákaza a ochranné pásmo rozšířily přes Jamartice, Velkou Štáhli, Břidličnou i do jiných částí regionu. „Někteří starší včelaři, kteří do regionu dojíždí z Olomoucka a Šternberska, nemění úly ani včely matky, vše mají v katastrofálním stavu,“ odhalil možnou příčinu nákazy Štefan Minárik. Cizí včelaři jen třikrát, čtyřikrát za rok přijedou vytočit med a tím jejich práce kolem včel končí.
Včelí mor se dostal do bruntálského okresu již před pěti lety, opět na Rýmařovsku, ale i na hranici okresu Bruntál s Opavou u Leskovce nad Moravicí. „Tehdy jsme museli všechna svá včelstva spálit. Někteří část včelstev přemístili dál a mysleli si, že mají vyhráno. Jenomže každé včelstvo v sobě má zárodky moru,ale většinou nepropukne,“ vysvětlil Štefan Minárik. Je to podle něj jako s rakovinou u lidí. Všichni ji v sobě mají, ale ne u všech propukne.
Včelař může riziko nákazy eliminovat, pokud chová silná včelstva, stará se o výměnu částí a mezistěn úlů. Jelikož toto pravidlo včelaři z jiných okresů nedodrželi, propukla letos nákaza na Bruntálsku znovu. Nakazila se i včelstva, která místní včelaři měli umístěna poblíž cizích nakažených včel. Komplet spálit všech dvaatřicet včelstvem musel letos například včelař z Velké Štáhle, o sedmnáct včelstvem přišel jednatel okresního svazu včelařů.
„Je to smutné pálit včely, úly a veškeré pomůcky, ale je třeba si uvědomit, že včelí mor vydrží osmdesát i sto let. Zaleze i dva, tři milimetry do dřeva a propukne, když je vhodná doba,“ popisoval včelař Minárik. Vrbenští včelaři nic nepodcenili, jsou průkopníky v používání léčiva Gabonna v okrese Bruntál. Proto nemají již několik let potíže s varoázou ani jinými chorobami. Gabonem léčí třífázově, poprvé po vytočení medu okolo 15. července.
Vrbenské včelaře jen dvakrát překvapila melicitóza. Je to lesní med zkrystalizovaný v plástvích. „Je to chuťově dobrý med, i když poněkud kalný. Jelikož ale zcementuje, je nutné jej vyjmout, uložit, trošku namočit a vrátit jej včelkám do úlu až na jaře,“ vysvětlil Minárik. Na posílení včel je to na jaře nejlepší pomoc. Co se týče léčby, letošní rok označuje včelař, podle počtu volného spadu roztočů jako příznivý.