„Prožíváme pravděpodobně nejextrémnější sucho za celé období meteorologických a hydrologických měření na území České republiky. Jeseníky jsou z hlediska aktuálního stavu hladin podzemních vod dehydrované. Už se to projevilo na zdravotním stavu nejen smrkových porostů,“ uvedl hydrometeorolog Jan Unucka s tím, že sucho oslabuje většinu druhů dřevin.
Jan Unucka pracuje jako hydrometeorolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a nyní zavítal v rámci svých přednášek také do Jeseníků. V Karlově Studánce a v kulturním středisku Střecha ve Vrbně pod Pradědem hovořil hlavně o nedostatku vody.
V tuto chvíli asi nenajdeme v České republice pohoří, kde by byl vody přebytek.
„Přebytek vody ze své podstaty tu asi nebyl nikdy, když přebytečná voda z České republiky neustále odtéká k našim sousedům. Máme vody tolik, nakolik s ní dokážeme uvážlivě hospodařit. Extrémní suchá období pak ukazují slabiny hospodaření. Je nutné se z nové situace poučit a přijmout opatření, která minimalizují dopady extrémů,“ vysvětlil Jan Unucka.
DLOUHÉ SUCHO A KRÁTKÉ ZÁPLAVY
O tom, zda bude sucho, nebo záplava, rozhodují okamžité i dlouhodobé faktory v zemské atmosféře. Průběh sucha i povodní ovlivňuje stav krajiny a hlavně půdy.
Povodně jsou v naprosté většině případů krátkodobé. Odehrávají se v řádu hodin až dní, maximálně týdnů. Zato sucho je dlouhodobá záležitost. Kromě nedostatku srážek je ovlivněno také výší hladin u podzemních vod. Z podzemí do potoků a řek permanentně dotéká voda, i když zrovna neprší.
CO MŮŽEME OVLIVNIT?
Člověk může ovlivnit spotřebu vody v domácnostech, zemědělství a v průmyslu.
Specifikem je režim založený na starých vodních dílech. Množství náhonů, malých vodních nádrží a klauzur (splavovací nádrže s dřevěnou hrází) měly v oblasti Jeseníků svůj účel. Byly spojeny s hornictvím, s těžbou a úpravou nerostů. Často měly obdivuhodné parametry.
Mezi rekordmany v délce náhonů v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku můžeme zařadit Hanušovický náhon na Moravě, Weisshuhnův náhon na Moravici nebo zaniklý středověký náhon na Černé Opavě, z něhož zbylo jen torzo.
Názvy jesenických obcí jako Suchá Rudná prozrazují, jak byla voda strategická při těžbě rudy. Však také z Jeseníků známe řadu soudních sporů o vodu.
ČHMÚ Ostrava se ve spolupráci s partnery zabývá výzkumem těchto starých vodních děl a jejich významem. Zkoumá jak ovlivňují dynamiku vody v dnešní krajině a co způsobila v době svého vzniku.
Na přednášku Jana Unucky navázala diskuse, ve které padaly dotazy zejména na kůrovcovou kalamitu a jak se dlouhodobější sucho projeví na skladně zdejších lesů.
„Je nutné vyjít z toho, jak jsou jednotlivé stromy schopné odolávat napadení kůrovcem nebo jiným organismem jako jsou například dřevokazné houby. Samozřejmě to závisí hlavně na jejich zdravotním stavu. Pokud jakákoliv dřevina včetně smrku trpí nedostatkem vody, neboli takzvaným přísuškem, postupně se tato schopnost obrany před škůdci snižuje. Snižuje se jak pro jednotlivé stromy, tak pro celé porosty. Proto je nutné se snažit o co nejlepší zadržování vody v krajině. Myslím obecně, tedy nejen vsakováním na půdním fondu. Dešti a větru sice neporučíme, ale vhodnými úpravami terénu, skladbou porostu a na extrémních stanovištích třeba i závlahami, jsou-li možné, můžeme nepříznivou situací aspoň trochu zmírnit,“ doplnil hydrometeorolog Jan Unucka.
K TÉMATU
ČHMÚ zajišťuje ze zákona Hlásnou a předpovědní povodňovou službu ČR ve spolupráci s podniky Povodí. Prvořadým úkolem je zajistit, aby stanice dobře měřily a přenášely data a zejména krátkodobé předpovědi byly co nejpřesnější. V oblastech meteorologie vyhlašuje systém výstrah v rámci Systému integrované výstražné služby, který upravuje režim a formální náležitosti vydávání výstrah na krizové jevy jako jsou bouřky, povodně, silný vítr a podobně.
